Převzato z www.???

Chcete motorku na všední den? Chcete motorku na dojíždění do práce? Chcete motorku, se kterou se nemusíte bát projet Evropou napříč? Chcete dříče, u kterého nemusíte sledovat stav najetých kilometrů? Netoužíte po litrovém objemu? Nudíte se? Kupte si místo medvídka mývala pětistovkuHondu CB 500!

O tom, kam sahají kořeny nesmrtelné hondí řady CB, nás dnes už ani moc nenapadne přemýšlet. Ale vězte, že první CB vzniklo v roce 1960. Mělo číselné označení 72 a byla to dvouválcová, vzduchem chlazená dvěstěpadesátka s designem asi nejbližším emzetám z let sedmdesátých. A přídomek? Přídomek byl „super sport“. Už vidím ty pošklebky na vašich tvářích, ale tahle dvěpade měla na svou dobu 24 koní a zrychlení na stovku za 6,4 vteřiny... To bylo před 47 lety! Takže volně, volně pánové s těma ksichtama. Od té doby vzniklo tolik motorek s typovým označením CB, že by to zabralo nejmíň dva sloupce. A manažeři Hondy moc dobře ví, že nejenom vyhlášená kvalita jejich výrobků, ale i legendární označení dělá své, a tak i v dnešní nejmodernější řadě CBF zůstávají ta dvě písmena, která brzy oslaví své půlstoletí. Mimochodem, kdo ví, co vlastně označení CB znamená? Nikdo? Tak je to „City Bike“. Mně se to teď machruje, ale před měsícem jsem to nevěděl taky...
Spolehlivá technika
Ale zpátky do ne tak dávné minulosti. CB 500 se prodralo na svět v roce 1994 jako nástupce výtečné Hondy CB 450 S. Sice krom základu motoru (čtyřipade byl vzduch, půllitr už vodník) nebylo skoro jednoho shodného dílu, avšak koncepce zůstala. Jednoduchý klasický naháč, s řadovým dvouválem, neoslňujícími výkony, ale spolehlivostí. Rám je kolébkový z ocelových trubek (drobná odtučňovací kůra neuškodila, pohotovostní hmotnost je bezmála 200 kg), jako správný naháč má zadek odpružen dvěma chromovanými pružinami (to se ještě tak nešetřilo a necákalo vše černou matnou). Litá pětiparsková kola jsou od roku 1998 vybavena kotoučovými brzdami, jak jinak než značky Brembo, vždyť tahle cébéčka mají v rod- ném listě Made in Italy. V letech 1994 až 1997 musel vzadu stačit buben. Motor nabízí velmi slušných 58 koní (v novém miléniu o jednoho přišel), jinak na něm žádné výstřelky módy nehledejte. Svody a výfuk má bohužel ošklivě černé.
Padne každému
Dva klasické budíky (to už je dnes u „klasiky“ taky out, že), otáčkoměr a tachometr, a něco základních kontrolek. Tady bych asi měl dvě malé výhrady – chybí mi ukazatel paliva a „dekl“přístrojů by taky nemusel být z toho černého ošklivého plastu. K ovládacím prvkům nemám výhrady, snad jen páčka blinkrů by mohla být masivnější. Zato celková ergonomie posazu je absolutně „no comment“. Vše je na svém místě a je vcelku jedno, zda měříte 165 nebo 180. Jedinou sázkou do loterie je sedlo, některé je z velmi tvrdé pěny, jiné naopak tak akorát měkké-tvrdé a nepodařilo se mi vysledovat vliv roku výroby či jiného aspektu. Za 10 let výroby vznikly vlastně jen dvě „podverze“. V roce 1998 přišla velmi praktická verze S, vybavená docela účinnou polokapotáží. A ve stejný rok uvedla Honda dokonce limitovanou sérii Cup. Ano, slyšíte dobře, i nižší střední třída má občas „es-pé“ verzi!
Z půllitrů nejsilnější
Zdaleka ne všechny motorky jsou konstruovány tak, aby vyšly vstříc postavám menším, středním i vyšším. Jak sem se již zmínil, půllitrové CB je v tomto směru opravdu univerzál. A univerzál není rozhodně jen v tomto směru. Je mu celkem jedno, jestli ho proháníte po novém koberci obchvatu kolem města, nebo po klikaté silnici druhé a třetí třídy s občasnými dírami, či „opravenými“ dírami. Dokonce bych ony klikaté silničky, s ne zrovna kvalitním povrchem, dal na první místo v tom, co „cébéčku“ nejvíc chutná. Podvozek velmi slušně pohlcuje nástrahy silničářů a nebrání se ani lehce sportovní jízdě. Na svůj objem a výkon dokáže držet stopu a nerozvlnit se jak had ani poté, co jsme právě shlédli přímý přenos MotoGP a zkoušíme přenést právě nabitou teorii do praxe. Počítat ovšem musíme s drobnými vibracemi. A to zejména do stupaček a sedla, zvláště kolem 6000 otáček. U dvouválce nic neobvyklého, ale třeba přímý konkurent Kawasaki ER-5 má v tomto bodě navrch.V této oblasti je také drobná výkonová díra, takže šestku na otáčkoměru radši přeskakujte. U e-erky je však známo, že je stejně jako vojín Jasánek slabá na plíce, teda pardon, na brzdy. To Bremba na Hondě jsou jiné kafe. Ač je vepředu jeden kotouč, pokud má ty správné destičky, brzdí za dva. Když už jsme u té konkurence (ER-5, GS 500) , těch osm, resp. 13 koní oproti Kawě a Súze je sakra znát. Jestliže jsem nazval CBR 600 F univerzálním vojákem, CB 500 si zaslouží stejný přídomek, jediný rozdíl vidím, že je to v kategorii naháčů.