Ve slovinské Lublani se v květnu 2011 konal mezinárodní workshop na téma "Neionizující záření a dětské zdraví" (NIR & Children's Health). Ústřední otázkou bylo, zda má NIZ zdravotně relevantní účinky speciálně na děti. Jednalo se o nízkofrekvenční magnetická pole (např. z VVN), vysokofrekvenční pole z bezdrátových zařízení a také UV záření. Vzhledem k tomu, že jedním z organizátorů byla komise ICNIRP, která před lety posvětila zvýšené limity, objevily se pouze zdrženlivé, nejednoznačně vyznívající příspěvky. 

Problematika elektromagnetických polí je komplikovaná. Epidemiologické studie se shodují na souvislostech jistého typu dětské leukémie (ALL) a nízkofrekvenčního magnetického pole v intenzitách okolo 300-400 nT (Joachim Schüz, IARC), ale chybí dostatek experimentálních studií, které by potvrdily mechanismus možného účinku. Obecně jsou znalosti o komplexních příčinách dětské leukémie omezené. Odborníci naznačili další pokračování výzkumů na zlepšených zvířecích modelech, expozice in utero nebo výzkum epigenetickýh změn in vitro (Isabelle Lagroye).

H. Lehrach (Max-Planck-Institut pro molek. genetiku v Berlíně) začal svou pozoruhodnou prezentaci sentencí: "Život je překladem informace v genomu do fenotypu organismu. Organismus "vypočítá" tento fenotyp z genotypu, přičemž mu poskytuje specifické prostředí." Mimo jiné uvedl znepokojivá fakta, že každý rok je ve světě 12 milionů nových případů rakoviny a tvrdě se v posledních letech mění míra vyléčení. Dokonce velmi pokročilé cílené terapie jsou účinné jen u malých skupin pacientů (!). Dramaticky se zvedají náklady na léky, zatímco počet nových léků stagnuje. Dle jedné studie v roce 2030 vzroste počet nových případů za rok na 26,4 milionů, počet úmrtí na 17,1 mil. (2008 - 7,6 mil.), na téměř trojnásobek stoupne počet lidí žijících s nemocí (Boyle a Levin, 2009). Také v souvislosti s EMP se zdá perspektivní nasazení postupu tzv. "Deep sequencing", což je komplexní analýza genomu, jeho transkripcí, malého RNA a methylomů DNA a epigenetických změn, což by mělo pomoci najít stopu rizikových faktorů ze životního prostředí a jiných vlivů (vedle záření např. znečištění vzduchu, pesticidy/herbicidy, genetické predispozice, stav imunity, výživa matek, socioekonomické činitele...).              

Také pokud jde o vysokofrekvenční elektromagnetické záření, trvá potřeba dalšího výzkumu, především dlouhodobých účinků u nejsilnějších opakovaných expozic hlavy od mobilních telefonů. Přetrvávající nejistoty by měly zmírnit probíhající experimentální a epidemiologické studie (CEFALO, MOBIKIDS), za této situace se doporučuje preventivní omezení individuální expozice (Spolkový úřad pro ochranu před zářením - BfS). 

V těchto souvislostech je třeba zmínit extrémní postoje hlavního hygienika ČR a NRL pro NIZ, který v Evropě nemá obdoby. Zatímco v zahraničí, jak ukázal i uvedený workshop, nepovažují výzkum rozhodně za uzavřený a doporučují alespoň preventivní přístupy, u nás v případě působení NF EMP s absurdní čecháčkovskou sebestředností považují nekompetetntní osoby záležitost za uzavřenou, dokonce ve svých oficielních materiálech sebejistě popírají nutnost mezinárodního výzkumu a preventivního přístupu : ..."Teplo a indukované proudy zůstaly jedinými faktory, kterými elektromagnetické pole může poškodit zdraví. Kdy se toto zjištění projeví na celosvětové harmonizaci standardů, lze těžko předvídat. Zájmy zajistit pokračování výzkumných prací a často záměrně šířené poplašné zprávy o rakovině mozku z mobilu a o leukémii z drátů vysokého napětí mohou totiž uplatnění vědeckých poznatků výrazně zdržet, jak je známo i z jiných oborů. Co by se však zdržet nemělo, je nalezení odpovědi na otázku, jak při intenzivním a dobře placeném výzkumu mohly desítky let vydržet neodhaleny zcela evidentní a hodně drahé omyly." (Informace NRL č.16/2009). Absurdnost této situace, které přes upozornění nečinně přihlíží i současný ministr zdravotnictví MUDr. L. Heger, hrající si na velkého reformátora, je nabíledni.

R.A.Muselík 

(www.elektrosmog.cz) 

http://www.icnirp.org/Kids/kids&NIRprog.htm

http://www.umweltbundesamt.de/umid/index.htm, http://www.umweltbundesamt.de/umid/archiv/umid0311.pdf