Parlamentní shromáždění Rady Evropy vydalo v posledních letech dvě rezoluce k problematice elektromagnetických polí v životním prostředí. Uveřejňujeme znění poslední z nich - rezoluce č. 1815 přinášející řadu podnětných bodů, které schválil stálý výbor shromáždění Rady na svém zasedání v Kijevě 27.5.2011. Bohužel je zavrženíhodnou tradicí, že vlády jednotlivých zemí nejsou ochotné a schopné tyto podněty a varování akceschopně převést do konkrétních kroků...

 

1.         Parlamentní shromáždění klade důraz na důležitost závazku jednotlivých států k ochraně životního prostředí a zdraví, což je doloženo v mnoha chartách, mezinárodních úmluvách, prohlášeních a protokolech již od konference Spojených národů na téma lidské prostředí a Stockholmské úmluvy (1972).  Shromáždění se odkazuje na svoji práci v této oblasti jmenovitě na Doporučení 1863 (2009) o prostředí a zdraví, Doporučení 1947 (2010) o hluku a světelnému znečištění, a v obecnější rovině také na Doporučení 1885 (2009) o návrhu doplňujícího protokolu do Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na zdravé životní prostředí, a Doporučení 1430 (1999) o přístupu k informacím, účast veřejnosti na rozhodovacím procesu o životním prostředí a dostupnosti spravedlnosti – implementace Aarhusské konvence. 

2.         Potenciální zdravotní účinky nízkofrekvenčních elektromagnetických polí obklopujících elektrické vedení a elektrické spotřebiče jsou objektem probíhajícího výzkumu a významného množství veřejných debat. Podle Světové zdravotnické organizace elektromagnetická pole všech frekvencí reprezentují jeden z nejvíce běžných a nejrychleji se rozvíjejících environmentálních vlivů, o kterých jsou rozšířeny úzkost a spekulace. Celé populace jsou nyní vystaveny v různé míře elektromagnetickým polím, jejichž úroveň bude s vývojem technologií narůstat. 

3.         Mobilní telefony se staly běžnými po celém světě. Bezdrátové technologie jsou závislé na rozsáhlé síti fixních antén nebo základnových stanic, předávajíce informace pomocí signálů rádiových frekvencí. Více jak 1,4 milionů základnových stanic existuje po celém světě a tohle číslo významně poroste se zavedením 3 generace technologie. Další bezdrátové sítě, které umožňují vysokorychlostní přístup k internetu a službám, jako jsou bezdrátové lokální sítě, jejichž běžné využití v domácnostech, kancelářích a na mnoha veřejných místech (letiště, školy, rezidenční a zastavěné oblasti) se zvyšuje. Tím jak narůstá množství základnových stanic a lokálních bezdrátových sítí, roste také expozice populace rádiovými frekvencemi. 

4.         Zatímco elektrická a elektromagnetická pole určité frekvence mají celou řadu pozitivních účinků, kterých se využívá v medicíně, jiné neionizující frekvence, ať už se jedná o velmi nízké frekvence elektrických vedení nebo o vysoké frekvence používané radary, telekomunikací a mobilními telefony, se zdají mít více či méně potencionálně škodlivý, netepelný, biologický účinek jak na rostliny, hmyz a zvířata tak na lidské tělo, dokonce i když je úroveň expozice nižší než jsou oficiálně stanovené limity. 

5.         Pokud jde o standardy a oficiálně stanovené hraniční limity expozice elektromagnetickým polem všech frekvencí, shromáždění doporučuje, aby byl při jejich stanovování uplatňován princip ALARA tzn. aby byly tyto hodnoty při zachování rozumného přístupu co nejnižší možné tak, aby pokryly jak tzv. tepelné tak i netepelné neboli biologické účinky elektromagnetického záření. Navíc by se měl také uplatnit princip předběžné opatrnosti, protože vědecká vyhodnocení zatím neumožňují stanovit rizika s dostatečnou jistotou, obzvláště v kontextu s narůstající expozicí celé populace včetně nejvíce zranitelných skupin jako jsou mladí lidé a děti, což všechno by mohlo vést k extrémním lidským a ekonomickým ztrátám zapříčiněným nečinností a přehlížením včasných varování. 

6.         Shromáždění lituje toho, že navzdory požadovanému respektování principu předběžné opatrnosti a navzdory všem doporučením, prohlášením a množstvím statutárních a legislativních rad, nevidí stále téměř žádnou rekcí na známé nebo nově se objevující environmentální  a zdravotní rizika, zato však registruje systematická zpoždění při přijetí a implementaci preventivních opatření. Čekání na to, až budou dobře známá rizika potvrzena s vysokou vědeckou a klinickou hodnotou před tím, než budou podniknuty preventivní kroky, může vést k velmi vysokým zdravotním a ekonomickým ztrátám jako tomu bylo v případě azbestu, olejnatého benzinu a tabákových výrobků. 

7.         Mimo to shromáždění registruje, že problém elektromagnetických polí nebo vlnění a s tím spojenými potencionálními následky na životní prostředí a zdraví má blízkou paralelu s jinými aktuálními otázkami jako je např. povolování léčiv, chemikálií, pesticidů, těžkých kovů nebo geneticky modifikovaných organismů.

 

8.         S uvážením toho, co již bylo uvedeno výše, shromáždění doporučuje, aby všechny členské státy Rady Evropy: 

8.1.1.   podnikly všechny rozumné kroky k tomu, aby snížily expozici elektromagnetickými poli, obzvláště pak těmi tvořenými rádiovými frekvencemi mobilních telefonů, a to především vůči dětem a mladým lidem, kteří se zdají být nejvíce ohroženi nádory v oblasti hlavy; 

8.1.2.   znovu uvážily vědecké základy současných limitů pro expozici elektromagnetickými poli, které byly stanoveny komisí ICNIRP (Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením) a mají závažná omezení, a aby uplatnily princip ALARA zahrnující tepelné i netepelné neboli biologické účinky elektromagnetického záření; 

8.1.3.   spustily povědomí zvyšující kampaň, která by informovala o rizicích spojených s potencionálně škodlivými dlouhodobými biologickými účinky na životní prostředí a lidské zdraví, cílenou převážně na děti, mladistvé a mladé lidi v reproduktivním věku; 

8.1.4.   zvláštní pozornost věnovaly "elektrosensitivním" jedincům trpícím syndromem nesnášenlivosti vůči elektromagnetickým polím a zavedly speciální opatření k jejich ochraně, včetně vytvoření oblastí bez přítomnosti elektromagnetického vlnění a bez pokrytí bezdrátovými sítěmi; 

8.1.5.   proto, aby mohly být redukovány ztráty, ušetřena energie a ochráněno životní prostředí a lidské zdraví, zintenzivnily výzkum nových typů antén a mobilních telefonů a DECT přístrojů a v oblasti telekomunikace podpořily výzkum nových technologií, které by byly stejně efektivní jako ty současné, ale měli menší negativní účinky na životní prostředí a lidské zdraví;

 

8.2. zaměřeno na osobní použití mobilních telefonů, DECT přístrojů, WiFi, WLAN a WIMAX a dalších bezdrátových zařízení jako baby monitory (dětské chůvičky) : 

8.2.1.   stanovily preventivní limity pro dlouhodobou expozici mikrovlnnému záření ve všech vnitřních prostorách v souladu s principem předběžné opatrnosti nepřesahující 0,6 V/m a ve střednědobém horizontu až na 0.2 V/m; 

8.2.1.  zavázaly se k zavedení vhodné procedury na vyhodnocení rizik u všech nových zařízení před tím než proběhne jejich schvalování; 

8.2.2.   představily jasné značení indikující přítomnost mikrovlnného záření nebo elektromagnetického pole, sílu přenosu nebo specifickou míru absorbce (SAR) u zařízení a jaká zdravotní rizika jsou s jeho použitím spojena; 

8.2.3.     rozšířily do povědomí lidí potenciální zdravotní rizika spojená s používáním DECT přístrojů, baby monitorů (dětských chůviček) a dalších v domácnostech používaných zařízení emitujících kontinuální pulzní vlny, jestliže jsou tato zařízení permanentně nechávána v režimu stand-by, a doporučily používat doma pevnou linku a když ta není k dispozici, používat ty modely, které nevysílají permanentně pulzní vlny;

 

8.3.1.   vytvořily v rámci různých ministerstev (školství, životního prostředí a zdravotnictví) informační kampaně zacílené na učitele, rodiče a děti, varující před specifickými riziky brzkého, nerozvážného a dlouhotrvajícího užívání mobilních telefonů a jiných zařízení emitujících mikrovlny; 

8.3.2.   pro děti obecně, zejména však pro děti ve školách a třídách dávaly přednost internetovému připojení vedenému po drátech a striktně regulovaly použití mobilních telefonů ve školních třídách;

 

8.4.  zaměřeno na plánování umístění vedení vysokého napětí a základnových stanic: 

8.4.1.     představily taková měřítka pro městské plánování, která by udržela vysokonapěťová elektrická vedení a další elektrická zařízení v bezpečné vzdálenosti od lidských obydlí; 

8.4.2.     aplikovaly přísné bezpečnostní standardy pro zvukové elektrické systémy v nových budovách; 

8.4.3.     snížily prahové hodnoty u vysílacích antén v souladu s principem ALARA a nainstalovaly systémy ke kontinuálnímu a úplnému monitorování všech antén; 

8.4.4.      při určování lokality k umístění nové GSM, UMTS, WiFi a WIMAX antény rozhodovaly nejen zájmy operátorů, ale aby proběhla debata s místními a regionálními státními úředníky, místními lidmi a asociacemi sdružujícími znepokojené obyvatele; 

8.5.  zaměřeno na vyhodnocení rizik a preventivní opatření: 

8.5.1.      vytvořily vyhodnocení rizik více orientované na prevenci;

8.5.2.     zlepšily kvalitu vyhodnocení rizik vytvořením standardního měřítka rizik, s povinným závazkem stanovit stupeň rizika, zadáním několika rizikových hypotéz a zvážením jejich slučitelnosti s podmínkami reálného života;

8.5.3.     věnovaly pozornost a ochraňovaly vědce, kteří přichází s "brzkým varováním";

8.5.4.     formulovaly lidská práva založená na definování principu předběžné opatrnosti a ALARA;

8.5.5.    zvýšily finanční podporu nezávislého výzkumu z peněz státní pokladny,  skrze granty z oblasti průmyslu a  z daní z produktů, které jsou předmětem veřejného výzkumu k vyhodnocení zdravotních rizik;

8.5.6.   vytvořily nezávislou komisi pro přidělování peněz ze veřejných financí;

8.5.7.   stanovily povinnost lobujícím skupinám být transparentní;

8.5.8.  podporovaly pluralistickou a vzájemně si odporující debatu mezi zainteresovanými subjekty včetně spolků občanů (Aarhus Convention)

(přeložila Ing. Zdeňka Doležalová)   

 

Dovětek:

Kdo je iniciátorem rezoluce?

Pozadí této rezoluce 1815 provází zvláštní historické reminiscence. Iniciátorem rezoluce , pro kterou na kyjevském shromáždění Rady Evropy hlasovalo 26 z 29 přítomných delegátů (3 se zdrželi), je muž pro Čechy zvláštního jména - lucemburský politik JEAN HUSS (1947), který je autorem také dalších dokumentů ohledně environmentálních rizik (např. Environment and health: better prevention of environment-related health hazards, Health hazards of heavy metals). Bude Jean Huss na koncilu evropském plnit roli kacíře, po kterém bude inkvizice novodobé digicírkve prodavačů digiodpustků v podobě mobilních operátorů žádat, aby odvolal? Pozor mistře Jene, šestisetleté výročí roku 1415 je již za dveřmi a historie se někdy opakuje... Povstanou noví husité a budou rozbíjet tablety, chytré telefony a základové stanice mobilních sítí stejně jako ti někdejší rozbíjeli v kostelích jiné modly?   

       

Mister JEAN HUSS Lucemburský na koncilu evropském .

Tento kacíř by nejraději zakázal ve školách používání mobilů a bezdrátového WiFi.  Chamtivost digicírkví při prodeji digiodpustků nezná stejně jako kdysi mezí...  Upáleni budeme pomocí vysokofrekvenčního záření postupně všichni... 

 

Mistr JAN HUS (fr. Jean Huss) na koncilu kostnickém. Podoba až zarážející.... 

 

Odkazy:

http://www.assembly.coe.int/Mainf.asp?link=/Documents/AdoptedText/ta11/ERES1815.htm

http://www.izgmf.de/Aktionen/Meldungen/Archiv_12/resolution_1815/resolution_1815.html

http://lb.wikipedia.org/wiki/Jean_Huss

http://assembly.coe.int/ASP/AssemblyList/AL_MemberDetails.asp?MemberID=5405

http://www.greng.lu/qui-sommes-nous/membre/huss-jean

http://eceri-institute.org/en/eceri-executive-committee_23.html

http://www.europaem.de/1_about_academy.html