Švýcarský Spolkový úřad pro životní prostředí (BAFU) vydal v říjnu 2013 v pořadí třetí aktualizovanou publikaci pod názvem "Záření z vysílačů a zdraví",  kde shrnuje hodnocení zdravotních účinků vysokofrekvenčního záření, založené na dvou předchozích zprávách (BUWAL 2003 a BAFU 2007) a nově zveřejněných studiích od října 2006 do prosince 2012.

V potaz byly vzaty experimentální studie pole, epidemiologické výzkumy skupin obyvatelstva v jejich běžném prostředí a experimentální studie s krátkými expozicemi v kontrolovaných laboratorních podmínkách, v kterých byl zkoumán vliv VF záření z pevně umístěných vysílačů rozhlasu nebo základových stanic mobilních sítí [red. pozn.: v simulaci ozařování v laboratorních podmínkách může být právě problém]. V posledních 6-ti letech bylo k problematice uveřejněno cca 50 studií, systematicky sledovaných dokumentačním střediskem ELMAR při Švýcarském institutu veřejného zdraví v Basileji (http://elmar.swisstph.ch/). 

Expozice z těchto vysílačů jsou podle vydavatelů "obecně potěšitelně nízké" [do 0,5 V/m*] a při těchto úrovních zátěže "nebyly dosud vědecky potvrzeny zdravotní účinky". Přizpůsobení limitů tedy nevidí švýcarská obdoba ministerstva ŽP jako nezbytné.

Na druhé straně Švýcaři "s rozčarováním" konstatují, že pokud jde o netermické účinky VF záření, jsou poznatky "nadále velmi útržkovité" a "skoro nic o nich nevíme". Chybějí prakticky úplně zejména dlouhodobá pozorování nebo jsou prováděna "nedostatečnými metodami" . Spolehlivá výpověď o případných dlouhodobých rizikách není proto podle publikace nyní stejně jako předtím možná a na místě je předběžná opatrnost, vedená ovšem v rámci platných limitů.

Pokud se ale začteme do zprávy hlouběji, je pak jasné, proč jsou závěry Švýcarů takové. Epidemiologické studie totiž většinou naměřily hodnoty do 0,5 V/m, což je i v souladu s preventivními doporučeními. Např. udávaná studie Qualifex, prováděná v rámci švýc. národního výzkumného programu NFP 57 (Lauer et al.
2013), kdy 166 osob v lokalitě Basilej nosilo týden "dozimetrický" přístroj pro VF EMP, naměřila průměrnou hodnotu zátěže 0,21 V/m. Problematické mohou být až hodnoty nad 0,5 V/m, na které Švýcaři ve vzorku narazili jen vyjímečně. Je to patrně dáno používáním novějších technologií přenosu (UMTS, GSM1800), než které převážně zatěžují životní prostředí u nás (GSM900). Účinky vyšších intenzit byly zkoumány pouze krátkodobě laboratorně (až k 10 V/m, pod 1 hodinu expozice), což nemá ve vztahu k možným reálným místním situacím a dlouhodobým účinkům patřičnou vypovídací hodnotu.

Za této situace se zpráva staví k výsledkům na rozdíl od našich orgánů ochrany zdraví vcelku zodpovědně, když ve shrnutí říká: "Při tomto útržkovitém stavu dat neznamená absence důkazu zdravotních rizik automaticky, že žádné účinky neexistují. Z vědeckého hlediska je proto nadále na místě přístup v zacházení  s neionizujícím zářením orientovaný na předběžnou opatrnost. Zejména ve vztahu k případným dlouhodobým efektům existuje potřeba zásadního výzkumu. Přitom je třeba vyjít ze skutečnosti, že se zatížení zářením v budoucnu díky rychlému vývoji bezdrátové komunikace změní a bude nadále stoupat."

Zpráva ke stažení:

http://www.bafu.admin.ch/publikationen/publikation/01739/index.html?lang=de