Česká televize se v posledních letech činí s uváděním zahraničních dokumentů na ožehavé téma rizik elektromagnetických polí. Však také leží v žaludku skeptikům z obskurního spolku Sysifos, kteří jí za obdobné aktivity udělili svou kabaretní cenu Bludný balvan. Po premiéře 27.8.2013 na ČT2 znovu několikrát zopakovala (naposled v dubnu 2014) pozoruhodný francouzský dokument pod názvem "Život mezi vlnami" (orig. název "Surrounded by Waves", 2009), který se věnuje možné škodlivosti mobilních telefonů a EMP.
Video bohužel na stránkách ČT již přehrát nelze, ale pro ty, kdo nestihli pořad v televizi, stojí za to si přečíst alespoň doprovodný text:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10262026115-zivot-mezi-vlnami/21238255134/
V pořadu vystoupily některé význačné osobnosti současného výzkumu v oblasti EMP:
Andrew Marino (USA) - www.andrewmarino.com
Alain Vian (Francie) - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2634308/, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2634357/, http://www.mobilfunkstudien.org/studien-chronologisch/2008/roux-david-alain-vian--sebastien-girard-pierre.php
Olle Johansson (Švédsko) - http://www.icems.eu/docs/bios_Johansson.pdf
Franz Adlkofer (Německo) - http://de.wikipedia.org/wiki/Franz_Adlkofer
Leif Salford (Švédsko) - http://www.lu.se/lucat/user/ebff2af337d928c4832471d8c953f4e6
Rony Seger (Izrael) - http://www.weizmann.ac.il/Biological_Regulation/Seger/home, http://wis-wander.weizmann.ac.il/rony-seger-biological-regulation#.U1vjG6J9lHU, http://www.biochemj.org/bj/405/bj4050559.htm
Lennart Hardell (Švédsko) -http://lennarthardellenglish.wordpress.com/, http://sv.wikipedia.org/wiki/Lennart_Hardell
Úryvek z doprovodného textu na webu ČT:
".....
Vianova práce inspirovala další odborníky k výzkumu velmi specifických mechanismů buněčné regulace. Jedním z nich je izraelský biolog Rony Seger, který v roce 2007 publikoval v britském časopise Biochemical Journal výsledky pokusů svých a kolegů z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli (J. Friedman, S.Kraus, Y. Hauptman, Y. Shiff). Skutečným velitelem buňky je DNA – ta určuje dalším částem buňky, co mají dělat a také jak to mají udělat. Cílem výzkumu je zjistit, jak DNA získá informaci o změně ve vnějším prostředí, aby spustila tvorbu příslušných bílkovin. Je to vlastně trochu podobné, jako u telefonních linek. Také tam je několik různých signálních drah, které snímají signály z buněčné membrány a přivádějí je do jádra. Na základě těchto informací "řekne" DNA buňce, co má dělat. Tvorbu bílkovin řídí DNA. Aby mohla buňka reagovat na změny prostředí, musí "oznámit" své DNA, jaké bílkoviny potřebuje. To zajišťují buněčné receptory a signální dráhy, které přinášejí informace z vnějšího prostředí do DNA v jádře buňky. U buněk vystavených záření zjistil Seger zvýšenou aktivitu jedné konkrétní signální dráhy. V tomto případě jde o takzvanou signální kaskádu – jeden protein aktivuje další, ten opět další a tak dále – je to jako domino. Po této kaskádě se přenese informace do jádra a do DNA. Tam proteiny aktivují příslušné geny. Objev vzbudil mimořádnou pozornost, protože tato signální dráha hraje roli také v procesu buněčného růstu. Její zvýšená aktivita může podporovat buněčné dělení. A to je jedna z typických charakteristik nádorových onemocnění. Prvotním úkolem těchto odborníků není varovat před zdravotními riziky, ale poznat podstatu působení záření na živou hmotu, pochopit, jak může fyzikální energie ovlivnit biologické procesy.
Živou buňku můžeme definovat jako prostor oddělený od vnějšího světa polopropustnou membránou. To je všechno, čím je život ohraničen. Je jasné, že její úloha je nezastupitelná. Polopropustná membrána tvoří rozhraní mezi vnějším neuspořádaným světem a vyváženou rovnováhou uvnitř buňky. Kde je vlastně hranice mezi fyzikálním podnětem – zářením – a biologickou odezvou enzymů? Někde v buněčné membráně je pravděpodobně protein, schopný zaznamenat vlnění. Doktor Marino se pokusil takový protein nalézt. Ke svým pokusům si zvolili sumečka sklovitého, rybu, mimořádně citlivě vnímající i nepatrné kolísání elektromagnetického vlnění, například zemského magnetického pole. Marino zavedl do specializovaných buněk na povrchu rybího těla velmi slabý elektrický proud, aby v nich mohl lokalizovat proteinový receptor. Na povrchu těchto buněk objevil specializovaný protein, který citlivě reaguje i na mimořádně slabé pole. Profesor Seger předpokládá, že jde o enzym zvaný NADH. Ten hraje klíčovou úlohu v energetickém metabolismu buňky. Seger se domnívá, že i velmi slabé mikrovlnné pole zasahuje do toku elektronů v tomto enzymu a spouští tak signální kaskádu. Všechny tyto specializované výzkumy se zabývají jen řešením dílčích problémů. Z nich se ale postupně skládá celkový obraz zdravotních rizik, která mobilní telefony mohou představovat. Pokusy na buňkách nám poskytují informace o vzniku nádorových onemocnění, ale pokud jde o zdravotní rizika pro celou populaci, je nejdůležitější epidemiologické hledisko, které zohledňuje lidské pacienty, ne pokusná zvířata nebo jednotlivé buňky. ......"
V německém jazyce je možno dokumentární pořad shlédnout zde:
http://www.9010.tv/de/1808/dokumentation-arte-strahlen-oder-die-wissenschaft-vom-risiko-teil-1/#go