Může záření z mobilních telefonů poškozovat pyramidální neurony v části mozku zvané hipokampus u dětí? Na tuto otázku se snaží odpovědět vědecká studie uveřejněná v časopise "Brain research" (vyd. Elsevier) v červenci 2015.

Skupina vědců provedla pokusy na osmitýdenních potkanech, což odpovídá věku preadolescentů u člověka, když je ozařovala elektromagnetickým zářením o frekvenci 900 MHz (odpovídá mobilní síti GSM 900) hodinu denně po dobu jednoho měsíce. Poté pitvali jejich mozky za účelem histopatologické a stereologické analýzy. Byl zejména zjišťován počet pyramidálních neuronů ve vrstvě cornu ammonis hipokampu ve srovnání s neozařovanou kontrolní skupinou stejných potkanů.

Hipokampus (lat. hippocampus) je součástí velkého mozku. Nachází se ve střední části spánkového laloku, jeden v pravé a druhý v levé mozkové hemisféře. Je součástí limbického systému, velice úzce spjatou s činností hypothalamu. Vzruchy, které směřují z mozkové kůry do hypothalamu jsou nejdříve zpracovány v hipokampu, jenž se významně podílí na udržení pozornosti, na tvorbě paměťových stop (tzv. engramů) v krátko- a střednědobé paměti a na prostorové orientaci.Při Alzheimerově chorobě je hipokampus mezi prvními částmi mozku, která utrpí poškození. Hipokampální aktivita roste s počátkem učení právě u dětí. Pyramidální neurony (buňky) jsou jednou z cest přenosu funkčních informací v této oblasti.

Histopatologické pozorování ukázalo u ozařovaných potkanů nadbytek buněk s abnormální, černou nebo tmavěmodrou cytoplazmou a scvrklé morfologie buněk mezi normálními pyramidovými neurony. Největší laterální ventrikly (postranní dutiny vzniklé smrštěním) byly pozorovány právě v sekcích ozařovaných potkanů ve srovnání s těmi z ostatních skupin. Stereologické analýzy rovněž ukázaly, že celkový počet pyramidových neuronů v cornu ammonis exponovaných potkanů byl výrazně nižší než u kontrolních skupin.

Výsledky studie výrazně naznačují, že ztráta pyramidálních neuronů a histopatologické změny v hipokampu mladých potkanů nastaly v důsledku expozice vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem o frekvenci nejčastěji používané mobilní sítě.

Je nanejvýš pravděpodobné, že obdobný efekt mají i ostatní nezkoumané frekvence užívané v bezdrátové komunikaci a nikoliv jen u mladých jedinců laboratormích potkanů, nýbrž i u člověka. Co z toho plyne pro používání mobilů a dalších bezdrátových zařízení dětmi, dospívajícími a koneckonců i dospělými, si jistě každý odvodí sám. Enormní snahy rodičů vybavit děti v co nejmladším věku mobily apod. a úsilí základních škol co nejrychleji využívat při učení prostředků bezdrátové komunikace jakožto projevu pokrokovosti dostává ve světle těchto objevů o možné oblasti účinků poněkud trpkou a paradoxní příchuť.     

R.A.Muselík

Zdroj:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=26239913