Koncem července 2008 předložila skupina poslanců německého Bundestagu vládě několik otázek, týkajících se financování vědeckých výzkumů škodlivosti elektromagnetického záření přímo výrobci mobilů a mobilními operátory.

Skupina levicových poslanců z frakce »Die Linke« v úvodu své interpelace uvádí, že 80% všech výzkumů v této oblasti je financováno tímto sporným způsobem, který tak může výrazně ovlivnit jejich objektivitu. »Vztahy mezi "nezávislými" vědci a mobilním průmyslem jsou velice rozšířené.

V této souvislosti uvádí poslanci případ Dr. Michaela Repacholiho (nar. 1944 v Austrálii), dlouholetého předsedy komise ICNIRP (1992-1996) a pracovníka WHO, odpovědného za doporučení zvýšení hygienických limitů v celé Evropě vč. ČR a oblast ochrany před neionizujícím zářením. Michael Repacholi byl po nařčení z korupce vyloučen z WHO a odešel jako poradce k americkému distributorovi elektřiny. Podle časopisu »Microwave News« (8/2006) Repacholi nikdy nedementoval výrazný podíl financí z průmyslových zdrojů (tzn. samotných mobilních operátorů a výrobců mobilů) na výzkumných projektech ohledně zdravotních účinků elektromagnetických polí.

K osobě zmíněného Repacholiho je třeba říci, že jeho kritikové zmiňují také velmi »chameleónské« přístupy a rozpory v Repacholiho veřejných vyhlášeních. Před lety např. doporučoval preventivní přístupy v používání mobilů dětmi a v ochraně před vlivy vedení vysokého napětí. Později to vzal zpět a řekl, že šlo o mylné vyjádření a že »mobilní telefony jsou bezpečné a pro děti není třeba zvláštní opatrnosti«. Následně ovšem v Kanadě v konfrontaci s řadou článků o rizicích používání mobilů dětmi opět obrátil, když řekl: »S ohledem na děti WHO doporučuje, aby používaly při telefonování mobily headsety« nebo »My určitě hájíme obezřetná měřítka pro děti«. Také napsal, že »WHO vždy říkala, že používání mobilů dětmi má být redukováno.«

Repacholi je také spoluautorem studie, která v laboratorních podmínkách zjistila vliv pulzního mikrovlnného záření 900 MHz na vznik rakovinného lymfomu u myší (publikována 1997, kdy už nebyl předsedou ICNIRP, ale pouze »emeritus«). Ta je ovšem zase některými oficiálními orgány zlehčována, poněvadž se údajně nepodařilo tyto výsledky zopakovat.

V souvislosti s Repacholim je také zajímavé uvést, že »loajální« vyhlášení a témata této rozporuplné osoby podezřele korespondují s výroky a tématy hlavního činovníka ochrany obyvatel před účinky EMP v České republice - Dr. Luďka Pekárka (nar. 1924), takže se zdá, jako by byly tyto osoby v těsném spojení nebo možná Pekárek patří k obdivovatelům Repacholiho.

Na pozoruhodném, ale zřejmě nepříliš ojedinělém případu M.Repacholiho je vidět, jak úzká je hranice, v níž mohou neblaze lavírovat vědci na určitých postech mezi svým svědomím a odpovědností a finanční závislostí na přísunu peněz z určitých průmyslových kruhů.

Poslanci Bundestagu rovněž v úvodu ke své interpelaci zmiňují obdobné ovládání médií, která by měla o problematice rizik mobilní komunikace objektivně informovat, ale řada z nich je tímto způsobem také navázána na »mobilní« průmysl, jenž tvoří nemalou část jejich příjmů např. z reklamy. V těchto případech pak pochopitelně nastupuje nepřímá autocenzura v obavě z omezení finančních zdrojů.

A co odpověděla spolková vláda poslancům na jejich otázku, zda by nebylo lépe se v zájmu objektivity se financování výzkumů průmyslem zříci?

Finanční podíl průmyslu na výzkumu považuje německá vláda za správný podle zásady původce a takto financované studie nepředstavují podle ní konflikt zájmů, neboť platící strana nemá vliv na obsah výzkumu. Kéž by tomu tak bylo!

Jak ale zjistili nezávislé průzkumy např. Univerzity v Curychu, zdaleka tomu tak není. Inu - koho chleba jíš, toho píseň zpívej! I kdyby z toho měla část obyvatelstva ohluchnout...

Znění interpelace a odpovědí zde:http://dip21.bundestag.de/dip21/btd/16/100/1610078.pdf