17. 03 2009 | 00.47
Uveřejňujeme kritický ohlas na článek »Strach po drátě« autorky Karolíny Vitvarové-Vránkové, uveřejněný v Respektu č. 12 / 2009
Vážený pane šéfredaktore,
rád bych vyjádřil svůj velmi kritický názor na článek Strach po drátě z Respektu č. 12; tento článek, v němž se hovoří i o mně, považuji - a to Vám nyní píšu i jako publicista a šéfredaktor odborného časopisu - za velmi nevyvážený až podjatý.
Autorka už v názvu podsouvá čtenáři, co si má o celé problematice myslet (a dává tím najevo i svůj názor na problematiku): jedná se o pouhý strach. Hned v perexu pak čtenáři sděluje, jaké je celé rozuzlení textu: před elektrosmogem se lze bránit, ale není to nebezpečné - tedy bránit se můžete, ale je to zbytečné, neboť elektrosmog neškodí. To pak i explicitně uvádí v samotném textu: "Podobných příkladů ochrany proti nebezpečí, které však nejspíš nehrozí, je celá řada." A když už dává paní redaktorka slovo straně, která tvrdí opak, neopomene předem ("je to i dobrý byznys se strachem") a potom ("kteří na nejistotě docela dobře vydělávají") naznačit, že motivací je obohacení se.
Jestliže autorka uvádí, že "podle současného stavu vědeckého poznání neexistuje možnost, jak by jim [lidem] vysílače i dráty mohly škodit", pak nepíše pravdu - a nepíše ji zjevně nikoli z neznalosti, nýbrž zcela záměrně, protože jsem ji na jiný stav vědeckého poznání upozorňoval a ona sama také studovala můj blog, v němž uvádím řadu vědeckých studií, které prokazují opak, jakož i řadu prohlášení renomovaných vědců, kteří tento opak tvrdí a před elektrosmogem velmi naléhavě varují. Paní redaktorku jsem informoval o tom, že současné limity nebyly přijaty na základě konsensu vědecké obce, nýbrž na základě politického rozhodnutí i přes zásadní odpor velké části vědecké obce - u nás i v zahraničí. Tento odpor nejen trvá, ale i sílí, což Vám mohu doložit na řadě příkladů.
Paní redaktorka cituje doc. Pekárka, který říká, že současné "normy jsou padesátkrát přísnější než hodnoty, která by mohly člověka ohrozit". Tento jeho názor, na kterém trvá už od doby, kdy byl dosazen na místo vyhozených vědců, kteří v roce 2000 odmítli zaštítit desetkrát změkčené limity, patrně nemá ve vědeckém světě obdoby, a já si ho v kontextu vědeckých poznatků dovolím označit za šílený. V Lichtenštejnsku platí od září 2008 zákon, který stanovuje hygienické limity na úroveň stonásobně nižší, než jaká platí u nás; francouzský ministr životního prostředí předložil letos návrh zákona předpokládající zákaz používání mobilů dětmi do 12 let; Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí předkládá EP návrh usnesení, jež vyzývá Evropskou komisi ke zpřísnění hygienických limitů; německý, finský i ruský státní úřad pro ochranu obyvatelstva před tímto druhem záření vyzývají k opatrnosti zvláště u dětí; zástupci amerického centra pro výzkum rakoviny v Pittsburgu a francouzského centra pro výzkum rakoviny v Lyonu, stejně jako onkologové z dalších pracovišť ve Švédsku, USA, Itálii, Nizozemí nebo Francii varují před rakovinou v souvislosti s používáním mobilních telefonů - a Respekt vydává článek jako z minulého století.
Na závěr paní redaktorka hovoří o mezinárodní studii Interphone. Jistě, výsledky, nakolik jsou již známy, jsou rozporuplné, avšak třeba epidemioložka S. Sadetzki, která vedla izraelskou část studie, již zveřejnila zprávu, v níž dokládá, že s používáním mobilního telefonu se prokazatelně zvyšuje riziko nádorů příušnic. Koordinátorka celé studie E. Cardisová vyzvala na základě předběžných výsledků, aby děti používaly mobil v rozumné míře a dávaly přednost pevné lince. O tom všem však paní redaktorka nic nepíše - místo toho uvádí, že pravidelné používání mobilu může chránit před mozkovým nádorem. Nezlobte se na mě, ale takový článek musím jak z odborného, tak z novinářského hlediska považovat za paskvil. Obzvlášť se mě dotýká, když autorka několikrát naznačuje, že jde jen o obchod se strachem (podotýkám, že sám žádné příjmy v tomto smyslu nemám). Skutečnost je přitom taková, že zisk společnosti T-Mobile v ČR za rok 2007 byl 10 miliard korun, stejně vysoký byl i zisk Telefonicy O2 z provozu mobilní sítě. Zajímalo by mě, jak velký byl v porovnání s tím zisk těch několika lidí, kteří u nás prodávají pomůcky, jimiž se lze před účinky elektrosmogu chránit.
Bohužel musím na závěr konstatovat, že Respekt se tímto podjatým článkem pokusil uchlácholit obyvatelstvo ČR a zastřít a bagatelizovat reálně hrozící zdravotní rizika, o nichž se v zahraničí již dlouhou dobu diskutuje a ví, a k jejichž omezení se připravují legislativní kroky.
S pozdravem
Ing. Radomil Hradil