Elektromagnetická pole generovaná běžnými elektrickými zařízeními v domácnosti a na pracovištích jako např. počítači a také přebytek statického náboje vytvářeného mnohými moderními umělými materiály, mohou mít negativní vliv na zdraví -říkají britští vědci z Imperial College Londýn.

Studie publikovaná v časopise »Atmospheric Environment« v srpnu 2007 jasně ukazuje, že prodloužená expozice elektromagnetickým polím vytvářeným v každodenním vnitřním prostředí může být příčinou zvýšeného rizika respiračních chorob a infekcí z malých vzdušných částic jako alergenů, bakterií a virů. Tato vědecká studie mimo jiné ukazuje, že zmíněná rizika  mohou být daleko větší než se dosud předpokládalo. Elektrická pole, jak ukazují autoři, signifikantně zmenšují lokální koncentrace nabitého molekulárního kyslíku - jistého typu malých vzdušných iontů, které pozitivně podporují řadu biologických funkcí a zabíjejí škodlivé mikroorganismy.

Přes 90% vzdušných částic je v rozsahu velikostí (méně než 1 mikron), jež mohou být negativně ovlivněny umělými EM poli. Zatímco ve vzduchu mohou nepříznivé organismy zůstávat prakticky na neurčitou dobu, jejich zrychlené ukládání v plicích a na pokožce může být výrazně ovlivněno právě účinkem el. polí, zvláště pokud se nacházejí v blízkosti opačně nabitých umělých povrchů.        

Plicní ložiska těchto nepříznivých organismů mohou tedy být rozšířena pod vlivem elektrického náboje. Depozita mikroorganismů se totiž drží díky »zrcadlovému« náboji opačné polarity, indukovanému na povrchu dýchacího traktu.  

Úrovně elektrických polí se mohou měnit také podle vlhkosti vzduchu v místnosti, např. malá relativní vlhkost zvyšuje množství nábojů, které mohou být generovány a tím způsobují větší ukládání ložisek a infekce.

Vědci naznačují, že přítomnost elektromagnetických polí v nejbližším okolí může podstatně rozšiřovat vznik ložisek škodlivých organismů v plicích a na kůži. Mimo to k relativně konstantním úrovním el. polí přistupují časově omezené indukce elektrostatických polí, které se objevují v důsledku fiktivního nabití určitých materiálů - např. při úpravě nemocničních postelí, kdy se dále zvyšuje riziko kontaminace.

Ložiska  škodlivých organismů zvyšují toxickou zátěž, se kterou se musí tělo vyrovnávat, riziko kontaminace, bakteriálních infekcí a vzniku podmínek např. pro vznik astmatu. 

Navíc povrchová kontaminace pod vlivem EMP je hůře odstranitelná, neboť mikroorganismy se jakoby »lepí« na povrchy.

Keith Jamieson (Centre for Environmental Policy - Imperial College), hlavní autor studie, říká: »Mnohé z faktorů, které mohou zapřičiňovat elektrická pole a zvýšené ukládání a kontaminace jsou často nacházeny v prostředí nemocničních oddělení a v budovách, v nichž je zaznamenán tzv. syndrom nemocných budov (SBS). «

Autoři studie také poznamenávají, že tyto negativní jevy lze zčásti eliminovat dodržováním určitých preventivních opatření v provozu domácností, kanceláří nebo nemocničních zařízení. Jak radí K. Jamieson, v případě elektrických zařízení, zejména laptopů, jejich uzemnění může elektrická pole zredukovat. Pokud jde o elektrostatická pole, pečlivý výběr materiálů (nábytek, vybavení, čalounění, oblečení...) a  a dodržování určitého stupně vlhkosti okolí pomůže problému předejít, stejně jako bipolární ionizace vzduchu. Pokud je to možné, je lépe se vystříhat trávení času v prostorách se zvýšenými hladinami elektrických polí, dále se doporučuje vypínání nepoužívaných přístrojů z el. okruhu apod. Těmito poměrně jednoduchými postupy aplikovatelnými jak na pracovištích, tak v domovech, lze pomoci redukovat toxické nabíjení těla, s kterým se musí organismus vyrovnávat, a rizika nemocí a infekcí, jež jsou zapříčiněny touto cestou - říká britský vědec.

Je ovšem třeba říci, že tato studie není první, která si všimla souvislostí mezi elektrickými poměry vzdušných částic a působením mikroorganismů. Např. již v roce 1972 američtí vědci na Univerzitě v Berkeley (A.P.Krueger, E.J.Reed - »Effect of the air ion environment on influenza in the mouse«, Int. Journal of Biometeorology) naočkovali myším virus chřipky a sledovali, jaký vliv na průběh onemocnění mají elektricky různě nabité částice vzduchu. Malé koncentrace vzdušných iontů s převahou kladně nabitých částic zvýšily úmrtnost myší, stejně tak vzduch bez iontů (stejně jako je běžně v městských podmínkách), zatímco převaha nebo velké koncentrace záporných iontů mortalitu signifikantně snížily.  

Uvedené studie naznačují jeden z pravděpodobných nepřímých mechanismů, kterým by mohla elektromagnetická pole v ovzduší výrazným způsobem ovlivňovat kvality životního prostředí a lidské zdraví. Jedná se nejen o šíření epidemií virových onemocnění. Podle jiných teorií stojí totiž v organismu přetrvávající toxická ložiska různého typu za valnou většinou chronických civilizačních nemocí, s nimiž  si současná medicína prakticky neví rady. Přítomná ložiska zvyšují také náchylnost příslušných orgánových tkání k rakovinnému bujení. Forma skrytého působení mikroorganismů např. v hlenových obalech, které se nemusí projevit akutním onemocněním, uniká často pozornosti imunitního systému, aby se za nějaký čas projevilo onemocněním chronického typu s »neznámou« příčinou. Nadbytečné zahlcení EMP se tak může zřejmě přiřadit k dalším negativně působícím faktorům životního prostředí, i když bývá často mnohými odborníky přehlíženo.      

 Roman Muselík - www.elektrosmog.cz

S použitím zahraničních zdrojů

 

Studie:

»The effects of electric fields on charged molecules and particles in individual microenvironments«

K.S. Jamieson, H.M. ApSimon, S.S. Jamieson, J.N.B. Bell and M.G. Yost

in: Atmospheric Environment, Vol. 41, Issue 25, August 2007, str. 5224-5235