Zpráva o výzkumu mezinárodního vědeckého týmu Stockholmské univerzity informuje, že již velmi nízké intenzity mikrovlnného záření z mobilních telefonů a sítí brání samoopravným procesům DNA v kmenových lidských buňkách. To naznačuje jeden z možných mechanismů vlivu mikrovln na vyvolání rakovinného bujení.

Při ozařování lidských buněk mobilním telefonem ze vzdálenosti 1 m (výkon 0,25 W, poměrně nízké SAR=0,037 W/kg, pro srovnání telefon u hlavy má míru absorbce výkonu běžně 0,4-1,5 W/kg, doba ozařování 1, 2 a 3 hodiny) byla pozorována signifikantní redukce nádorového supresoru - proteinu 53 (53BP1). Ten je mírou samoopravné funkce DNA v buňkách s poškozením a patří k velmi citlivým technikám posuzování dvouřetězových poruch DNA. Při pokusech bylo poškození kmenových buněk (derivovaných z tukové tkáně) větší než v rozlišených buňkách (fibroblastech). Kmenové buňky se časem neadaptovaly, přičemž poškození bylo hotovo během jedné hodiny expozice mikrovlnami. Fibroblasty byly podobně zasaženy (inhibice 52BP1), ale časem se zadaptovaly.

Zajímavé bylo, že účinek závisel na frekvenci. Nastal u GSM frekvence 915 MHz, ale nikoliv při 905 MHz! Porucha opravy DNA se také objevila u UMTS mobilu frekvence 1947 MHz. Toto dosud neprobádané frekvenčně diferencované působení, které se objevuje i u jiných studií na téma EMP, podle mého značně zvyšuje nároky na detailnost výzkumů, snižuje věrohodnost řady negativních studií provedených při určité jediné frekvenci a také výrazně naznačuje, že paušalizující záběr oficielních limitů a státních orgánů ochrany zdraví se může ukázat jako velmi ošidný.  

Jak napsali autoři, tento výzkum ukazuje »přímé mechanické pojítko k epidemiologickým datům poukazujícím na souvislost mikrovlnného záření s vyšším rizikem rakoviny«. Získaná data mají »nejvyšší relevanci ve stanovení rizik expozice záření z mobilních telefonů«, a to i přesto, že ne všechny lidské tkáně a orgány vč. krve, pokožky a mozku obsahují kmenové buňky. Ale kmenové buňky jako např. krevní buňky a také fibroblasty jsou vždy vystaveny záření.            

U dětí téměř všechny orgány a tkáně mají kmenové buňky a tyto jsou u nich více aktivní, proto je třeba zaměřit pozornost právě na různé typy tumorů a leukemie u nich.  

Tyto závěry, uveřejněné v roce 2010 v Environmental Health Perspectives » korespondují např. s jiným výzkumem, který uvedl, že u dětí je riziko gliomu v důsledku používání mobilů asi 5-ti násobné, kdežto u dospělých »jen« dvojnásobné (Hardell et al).

Zbývá dodat zajímavost, že na tomto znepokojivém výzkumu ve Švédsku se v týmu Igora Y. Beljajeva podílela česko-slovenská genetička RNDr. Eva Marková Ph.D. (nar. 1956 v Třebíči, vystudovala a působí na Slovensku), která v rámci svého odborného zájmu o opravné mechanizmy DNA, mutagenezi a karcinogenezi, zapojuje do výzkumu týkajícího se biologických a zdravotních účinků EMP a molekulárních markerů elektrosenzitivity. Výzkum vedle několika švédských institucí podpořil také slovenský národní stipendijní program a VEGA (slovenská vědecká grantová agentura).          

R. A. Muselík

www.elektrosmog.cz

 

Odkaz:

- Belyaev I., Marková E., Malmgren L. - Microwaves from Mobile Phones Inhibit 53BP1 Focus Formation in Human Stem Cells Stronger than in Differentiated Cells: Possible Mechanistic Link to Cancer Risk. Environmental Health Perspectives 2010; 118 (3): 394 - 399.

Další studie:

 

Sarimov R., Malmgren L., Marková E., Persson B., Belyaev I. - Nonthermal GSM Microwaves Affect Chromatin Conformation in Human Lymphocytes Similar to Heat Shock. IEEE Trans Plasma Sci: 1600 - 1608