Když jsem byla ještě malá
a máma se mým pokusům o první krůčky smála. 
Nemohla tehdy vědět, 
jak se můj život, bude odvíjet. 

Že zažiju tolik zklamání, 
že mým slzám nezabrání. 
Vždy byla oporou mou, 
mojí učitelkou, přítelkyní a skvělou maminkou. 

Nedokážu si život bez ní představit, 
asi bych se z toho musela zbláznit. 
Vždy tady pro mě byla, 
aby se semnou, mým vlastním stínům postavila. 

Snažila se mě celý život chránit, 
i když věděla, že veškeré bolesti nemůže zabránit. 
Jsem pyšná, že můžu říct upřímně, zcela, 
jsem neskutečné pyšná., že jsem Tvoje dcera. 

Vždy budeš v mém životě na prvním místě, 
to říkám upřímně a zcela jistě. 
Nikdy Tě nikdo nemůže nahradit, 
protože jsi jediný člověk, kterému můžu věřit. 

A až jednou budu sama matkou, tak doufám, 
že se Ti alespoň z poloviny vyrovnám...