Už je to tady, dýchá mi to na záda,
cítím se zle, je to jako nákaza.
Bojím se, celá se třesu,
mám strach, tohle asi neunesu.

Bolí mě srdíčko, krvácí,
už tu jiskru v očích ztrácím.
Cítím, jak dech se mi zpomaluje,
cítím, jak zima a chlad mnou prostupuje.

Začínám mrtvolně blednout,
nedaří se mi oči k nebi zvednout.
Nechci už vzpomínat,
kde to všechno začíná.

Dříve jsem taková nebyla,
dříve jsem vesele žila.
Milovala jsem všude smích,
milovala jsem když padal sníh.

A přišlo období, kdy jsem byla zlá a podlá
a na nikoho jsem nebyla hodná.
Každému jsem jen ubližovala
a v manipulaci s ostatníma si libovala.

Myslela jsem, že se mi nic nestane,
ale každý vše spravedlivě dostane.
A tak došlo i na mé hříchy,
pořád slyším v hlavě ty výkřiky.

Všechno se mi začalo bořit
a nic se mi nedařilo svořit.
A kdo to vše vlastně zavinil?
To ty, když ses mi k srdci přiblížil.

To jen kvůli Tobě se mi zhroutil svět
a můj život začal uvadat, jako květ.
Jen proto, že jsem Tě poznala
A Tvému kouzlu se zcela oddala.

Sice jsme se tak dobře neznali,
ale vášnivé touze jsme se oddali.
Ani nevíš co si tím způsobil,
netušíš jak moc si mi ublížil.

A teď se to změnilo,
moje postavení se proměnilo.
A já začala vidět vše jinak,
jaká jsem byla děsná mrcha.

Díky Tobě jsem zjistila,
jak hnusně jsem se změnila.
Ale teď je už konec všemu,
už se nikdy nepoddám tomu vjemu.