Natáčel jsem svůj nový videoklip Thriller. Chci aby to byl takový minifilm o dálce 14 minut.

Musel jsem se ovšem nutit do všech scén, ve kterých jsem se měl usmívat ( což bylo téměř ve všech). Občas jsme doknce museli natáčení přerušit kvůli mému pláči a zhroucení. I když mě Quincy stále utěšoval nešlo to zastavit. To pomyšlení, že už Kim nikdy neuvidím mě ničilo. Ona mě nenávidí a já jí tolik miluji.

A co teprve ta scéna, kdy musím Ole Ray, dívce co se mnou ve videoklipu hraje, říct, že jsem jiný než jak se zdám. Jak výstižné, že? Tohle je mučení...

Jednoho večera jsem zase nemohl usnout a tak jsem se rozhodl dívat se na telku. Dávali v ní samé béčkové horory, u kterých se bojím a porna, na která se nedívám, nebot milování je aktem vzájemné jásky muže a ženy.

Přepínal jsem tedy dál až jsem narazil na zprávy. Zrovna vysílali reportáž ze zatýkání nějaké dívky. Nebylo jí vidět do obličeje. Měla ale tak krásné černé vlnité vlasy jako Kim. Na sobě měla zelenobílou motorkářskou bundu s nápisy a černé legíny se stříbrnýmy pásy. Přesně takový styl jaký má Kim.

,,Bože, všechno mi jí tak připomíná," řekl jsem si nahla.

Nakonec ukázali obličej tédívky. Málem se mi zastavilo srdce. Byla to ona. Kim.

Vypl jsem televizi, ve které ted ukázali i mojí fotku. Oblékl se. Vlastně jsem pořádně ani nevěděl do čeho se oblékám. Vzal jsem si šekovou knížku a jel za ní.

Ani jsem nezaznamenal za co byla, žena kterou tolik miluji, zadržena. Nevěřil jsem ale, že by dokázala něco hrozného spáchat.

,,Zprvu jsem se bál, že mě k ní takhle pozdě večer (brzo ráno?) nepustí, ale dozorce mě ujistili o opaku slovy: ,,Vždyt jste Michael Jackson."

Co jiného jsem vlastně mohl čekat? Kdo by odporoval nejzářivější hvězdě současnosti? Kim určitě...

,,Co tady děláš Jacksonatore?!"

,,To samé co Terminátor. Chci zachránit svět. Nejdřív ale zachráním tebe," byl jsem tak rád, že jí zase vidím, ale také jsem byl hrozně nervozní proto jsem se neubránil úsměvu, i když se to ted nehodilo.

Kim se bojovně posadila na ubohou malou postel ve své pidi cele.

,,Nepotřebuju od tebe žádnou pomoc."

Rozhlédl jsem se kolem a jakoby bezmyšlenkovitě vytáhl šekovou knížku.

,,To máš smůlu, páč já už platím kauci."

Předtím než Kim propustili, upozornili ji at neopouští město, a že brzy obdrží vyzvu k dostavení se k soudu.

Než jsme nasedli do mého Rolls- roycu nepromluvili jsme spolu ani slovo.

,,Zavez mě okamžitě domů!"

,,Dobře," nastartoval jsem a rozjel se směrem ke Kiminu bytu. Stále jsem si ještě pamatoval cestu.

,,Zatím mi poves za co tě zabásli."

Kim se na mě zase obořila: ,,A proč bych ti to jako měla říkat?!"

,,Páč jsem zaplatil kauci a ne zrovna malou. Mám právo vědět za co!"

Zase jsme se jen hádali.

,,Dobře doma ti to vše povím. Pak mi už ale navždy zmizíš ze života."

,,V to nedoufej. Seženu ti toho nejlepšího právníka a pomůžu ti tě z toho vysekat."

Kim se na mě otočila se zlostným pohledem.

,,Zastav!"

Její přání, nebo spíš rozkaz jsem splnil, i když mě zmátl.

Kim se ke mně nahla a vzala do rukou límec mé bundy. Ted jsem si až všiml, co jsem si oblékl: Fialovou bundu, dlouhé zelené triko a kalhoty jsem si neoblékl vůbec, takže jsem měl na sobě stále katě od pyžama.

,,Nepotřebuju pomoc od takového zpěváčka, co si myslí, že může všechno, ale ve skutečnosti se neumí ani obléknout," potom se ke mně nahla ještě víc, až se naše nosy dotkly a vypadalo to, že mě Kim políbí. Nakonec však pustila mou bundu a vystoupila. Nasledoval jsem jí.

,,Kam jdeš?"

,,Jestli si nepamatuješ tak tady bydlím."

Připadal jsem si jako idiot. Vypadám jako strašák a ještě zapomenu, kde bydlí dívka, kterou miluji. Také mě přestávalo bavit se s ní hádat.

,,Proč musíš být pořád tolik napružená?!"

,,A proč si ty pořád myslíš, že se kolem tebe točí celý svět?

Vůbec jsem si to nemyslel. Nemyslel jsem si to ani tehdy, když jsem zpozoroval jak nás nějaký pablb fotí. Věděl jsem, že se to brzo dostane do novin po celém světě, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Nakonec jsme se konečně dostali do Kimina útulného bytu.