Máme tu novou povídku z Indiánského prostředí. Děj se odehrává ve starém Indiánském táboře, kde se zrovna slaví oslavy slunovratu a výročí od založení vesnice. O pár kilometrů dál se však děje něco hrozného. Jsou obrovské přílivové vlny - tsunami a vůdce tamnějšího tábora vysílá posla na pomoc, jelikož za pár měsíců tábor sousedů zaplaví voda z řeky, ale jich se vyhne. Dokáže mladý hoch Kalim doručit zprávu o hrozící potopě?
Indiánský posel – část první – Tábor Syslí řeka
Zdálo se, jakoby se na chvíli opravdu potemnělo. Po chvilce však slunce zase vyšlo a ukázalo svou tvář znovu celému světu. Náčelník se klidně podíval na celou skupinu tábora.
Všichni vzhlíželi vzhůru na oblohu. Po chvilce se lidé zase rozběhli do svých stanů za každodenními pracemi. Všichni od tábora Syslí řeka věděli že zatmění přijde. Předpověděl to astronomik Jonathanson. Měsíc přecházel přes slunce. Děti si mysleli, že je měsíc větší, než slunce, ale velký náčelník, je ujistil, že to tak není. Za malou chvíli slunce zapadlo za oblohu. Potemnělo se a náčelník spolu s ostatními muži uspořádal oheň uprostřed tábora. V tuto dobu se konaly každoroční oslavy jednomu z táborových maskotů – bobrovi.
Ženy a muži spolu s dětmi a jejich zvířaty, se sešli u velkého táborového ohně. Indiáni mu říkali Kaait. Dnes to bylo sto padesát let od doby, co syslové překousali stromy, které pak přepadli přes řeku, aby mohli vyhnanci z velkého tábora najít nové tábořiště. Vyhnanci překročili řeku. Poté využili stromy k výstavbě tábora. Syslové překousávali další stromy. Poté velký náčelník Kaait Kaulinn rozdělal táborový oheň. Dnes všichni zpívali a tancovali. Slavili letní slunovrat a zároveň výročí od založení vesnice.
Ale nikdo vůbec netušil, v jakém je vlastně nebezpečí...