Za pohádkami do Borůvkového království
Za pohádkami do Borůvkového království
Borůvkové království se nachází v kraji rybníků, božích muk a kapliček mezi Českými Budějovicemi, Třeboní a Novohradskými horami na hranicích s Rakouskem. Jeho hlavním městem jsou Borovany, které z jihu obtéká říčka Stropnice.
Historie Borovan začíná v roce 1455, kdy zde byl založen klášter Augustiniánů s kostelem Panny Marie, později ho vlastnili Rožmberkové. Po zrušení kláštera v roce 1785 jej Schwarzenberkové upravili na zámek. Před několika týdny byl zrekonstruovaný zámeček při tradičním Borůvkobraní opět otevřen veřejnosti. Nachází se v něm zajímavé expozice, přívětivé informační centrum, zámecká cukrárna a kavárna.
Na náměstí naproti zámku stojí barokní radnice z poloviny 17. století, v parku se nachází žulový pranýř z roku 1656 a socha Jana Žižky z Trocnova. Pranýř prý vznikl tak, že jednotlivé kameny přinesl na svých ramenou sám Jan Žižka, stejně jako kamenný meč, který se na pranýř zavěšoval na znamení práva trhového. Na pranýř se zavěšovala také velká železná klec, do níž se zavírali rozhádaní sousedé. Milenci, kteří měli za svobodna dítě, se museli v den trhu postavit na pranýř a zpívat potupnou píseň o svém hříchu.
Děti asi nejvíc nadchne nedaleký Borovanský mlýn s Půdou plnou pohádek, pohádkovým krámkem a pohádkovou dílničkou. V expozici najdeme všechny známé postavy z českých pohádek i s kulisami. Kolem mlýna se pasou domácí i exotičtější zvířata. Návštěvníci se zde mohou ubytovat v penzionu i najíst v restauraci. Místní kuchyně nabízí mimo jiné také výborné rybí speciality, krásné přílohy, borůvkové koláče. Pro malé hosty jsou připraveny dětské jídelní lístky s pohádkovými pokrmy, omalovánkami a pohádkou.
Dodnes se tu vypráví o zamilovaném vodníkovi. Kdysi měl borovanský mlynář krásnou dceru, do které se zamiloval nejen každý krajánek, dokonce i kanovníci z nedalekého kláštera navštěvovali mlýn neobvykle často. Také starý vodník z rybníka se do ní zakoukal. Číhal na ni dlouho, ale vždycky mu utekla. Jednou ale prala v rybníce prádlo a zamyslela se. V té chvíli jí na prádlo skočila žába, hladina se rozvířila a vodníkovi se podařilo dívku chytit. Plakala a naříkala, vodníka však neoměkčila. Jednou šel vodník chytat ryby a žába, vodníkova hospodyně, Márinku vysvobodila. Vyndala ze škeble čarovný proutek, rozvířila vodu a dívka utekla zpět k rodičům.Vodník však nedal pokoj. Zabil žábu a položil ji Márince na okno. Celé noci vysedával venku a zamilovaně skřehotal. Až jednou se podařilo mlynářské chase vodníka chytit a na peci usušit.
Při procházkách okolím Borovan se návštěvníci seznámí na informačních tabulích a v hostincích v okolních obcích s dalšími pověstmi a pohádkami o vodnících, rusalkách, potopeném zlatém zvonu nebo propadlé svatbě.
Informace a kontakty: