Dneska jsem si řekla, že bych vás mohla obšťastnit nějakým tím stručným článečkem o tom, jak se mi vede. Ačkoliv jsem v posledních dnech nepsala, snažím se sledovat, co je kde nového či starého a občas zanechat i nějaký ten komentář.

Jak se říká, změna je život a pár maličkých změn se u mě událo:

Za prvé: s Jirkou jsme se přestěhovali z ložnice do nedodělaného dětského pokojíku, dětem udělali spaní v ložnici, čímž se se úplně rozbouralo spaní společné. Alča spí konečně sama na palandě (bylo na čase), Jirka v pokojíku a já s malým na posteli, protože se prcek ještě v noci budí a hledá mě (uááááááá). Dětem se snažím věnovat, naposledy jsme byly u kamarádky na lampiónovém průvodu, který byl zakončen ohňostrojem a v neděli bych je ráda vzala na zámek, je tam rozsvícení stromku.

Za druhé: opět pracuji na své vizáži a každé pondělí jezdím cvičit. Mrkla jsem se po tanečním kurzu pro dospělé, nebyl by ani tak drahý, problém je v tom, že nemám partnera a musím zjistit, jestli by to byl problém. Taky bych ráda začala jezdit s Alčou do bazénu.

Za třetí: práce na zámku je stále aktuální, i když v hledáčku něco mám, ale pořád čekám, jak se to vyvrbí.

Za čtvrté: Škola. Renátka trochu tuší, jak mi to jde, ještě jednou jednou bych jí chtěla poděkovat za kontrolu seminárky.  Z osmi předmětů mám hotové čtyři, dva jsem udělala s hodně odřenýma ušima (jedním z těch předmětů byla i hodně obávaná matika), ale jsem ráda, že už nemusím na další pokusy. Zítra jedu na přednášku z politologie, na jejímž konci si rovnou napíšeme test. Suma sumárum do konce roku bych měla mít šest předmětů hotových a na zkouškové období mi zbydou dva, pokud něco nepokazím a pak rovnou vstříc letnímu semestru.

Tož to by bylo pro dnešek vše a já jdu vařit oběd, aby mi děti hlady neumřely.  Pěkný den všem.