Dlouho jsem nic nenapsala, tak sem házím pár písmenek...

3. září 2012

Alenka začala chodit do první třídy, Jiříček do školky. Oba to zvládají skvěle. Nebudu psát, kolik nás to stálo financí, většina to zná a ostatní si to dokáží živě představit. Ten den mi přišel doporučený dopis od kanceláře pojistitelů. A ve mně bouchly saze poprvé. Prý jsem neměla pojištěné auto čtyři měsíce. Fajn, až na jednu maličkost. V tom období jsem už majitelkou vozu nebyla a nový majitel ho jaksi "zapomněl" pojistit. Takže do kanceláře pojistitelů okamžitě letěla smlouva o koupi vozidla, kdy já zastupovala stranu prodávající + kopie ukončení předchozího pojištění, kdy toto bylo ukončeno právě na základě změny majitele vozidla. Ono dnes jen tak přestat platit povinné ručení nejde. Jen nechápu, jak je možné, že ty hlavy pomazané si tohle nezjistily, než mi poslaly složenku skoro na 5 tis. Takže teď čekám, co jejich právníci vymyslí, s českými zákony už své zkušenosti mám a iluze si rozhodně nedělám.

14. září 2012

Posezení s kamarádkou. Úžasný pokec, už dlouho mi takhle dobře nebylo. Každá jsme vypili láhev vína, domů jsem běžela kolem půlnoci. Fakt běžela, protože všude byla tma jak v pytli.

15. září 2012

Sraz s třídou ze střední. Sešlo se nás 10, ale zábava byla bombastická. Násmala jsem se, i přestože jsem vypila jen 3 džusy a v 11 večer dorazila domů. Po včerejšku bych další alkohol už nezvládla.

20. září 2012

Vyhořelo mi auto. Tři týdny po tom, co jsme do něho nacpali 8 tis., protože v říjnu mělo jít na technickou. Vezla jsem děti do školy a do školky, zapnula topení a větrák. Pak přestal větrák jít a z otovorů, kudy má běžně foukat teplý (nebo studený) vzduch začal stoupat kouř. Zastavila jsem, vytáhla děti, věci, zabouchla dveře a zavolala hasiče, neboť pod volantem už mi hořely kabely. Přední sklo prasklo, palubní deska se roztavila, ohořel strop. Auto je na odpis. Naštěstí se nikomu nic nestalo a táta mi prozatím půjčil vůz svůj s patřičným výkladem. Auto jde zamknout všude, ale otevřeš ho jen přes kufr. Nikde nestahuj okýnka, jen u řidiče. A musíš si ho uklidit. Samozřejmě, dneska mi malej okýnko vzadu stáhnul a to ve mně bouchly saze podruhé. Řvala jsem na něj úplně neuvěřitelně.

Budoucnost

...je vždycky nejistá. Začala mi škola, ale na přednášky půjdu až od října. V práci zatím dobrý, honem dokončuji scénář na závěr sezony, od příštího týdne mě čekají inventury depozitáře. A doma? Někdy dobrý, někdy horší, jako všude. Jen jsem pořád dost unavená, mám pocit, že víc už prostě nevydržím a sesypu se.

...před sebou sám, nikdo nezdrhne, to já znám...