Včerejší den jsme strávili v Ústí nad Labem na taneční soutěži (kdo neví, tak Alča chodí na gymansticko-taneční kroužek). Učitelka připravovala děti na tuhle soutěž důkladně (děti byly za mimoně ), přesto jsme měli trochu obavy, zda to špunti zvládnou tak, jak mají. Ono to totiž není tak jednoduché. Za každé porušení pravidel vám porota strhává body: když vám někdo vleze do tanečního prostoru, když vám něco upadne z kostýmu, když si špatně připravíte rekvizity, když začnete tancovat na nesprávnou hudbu, když nějakou rekvizitu zapomente po tanečním vystoupení uklidit a bůh ví, co ještě. 

Soutěžily čtyři skupiny v kategorii mini, naši mimoni šli jako první. Dětičky si rozdaly rekvizity úplně suprově a šly na věc.

"Dobrý mami" 

Jenže... Pak došlo k technické závadě a hudba přestala hrát. Děti stály a koukaly netušíc, co se děje a bude dít, rodiče to samý v bledě modrým a čekalo se na verdikt poroty. Ten nakonec zněl - tanec opakovat. Tak si ho prckové zopákli, tentokrát už do konce. Jenže... na začátku si špatně rozdali rekvizity, čímž byla nabourána celé choreografie a učitelka usoudila, že to bude krásné čtvrté místo, neboť tohle je průšvih jako Brno. 

Nakonec nebyl. Porota to viděla trochu jinak a mimoni obsadili krásné druhé místo.  

Nástup na bednu  (čtvrté místo obsadila fromace kačeři - to jsou ty dětičky v růžových šatech, třetí pejsci a první byli zaslouženě skřítci. Čtvrté místo špunti oplakali, bylo mi jich líto).

"Dajli mi tu medajli nebo nedajli mi tu medajli" mimoňka Alenka 

Takže v dubnu hurá na pokračování do Chomutova