Rovnou varuji mužské čtenáře mého blbečníčku, aby si rozmysleli, jestli chtějí číst dále, neb jim může býti dalším čtením psychická či fyzická újma způsobena.

A teď k věci. Všichni tady víte o mé mírné () averzi k pokolení mužskému a poslední dny mě přesvědčily v tom, že dělám jedině dobře. Protože co krok, to debil, co dva to geniální debil a vždycky je to chlap. Čím to je. Občas se nechám uchlácholit tím, že chlap je tvor neješitný a nesobecký, vážící si toho, co všechno pro něj děláte. Naštěstí jsem velmi rychle vyvedena z omylu. Ale mýliti se jest lidské, takže mi tyto drobné prohřešky budiž odpuštěny, neboť je dělám v náhlém pomatení mysli.

Nastíním vám situaci, kdy jsem si myslela, že budu vraždit. Poptáváte konkrétní věc za konkrétní cenu. Poptávka je přístupná široké veřejnosti, nabídku může poslat každý, komu poptávka vyhovuje. A pak vám přijde mail od nejmenovaného šviháka lázeňského, kdy si víceméně stěžuje, že sice věc má, ale za vyšší cenu (nechápete, proč vlastně píše, když víte, že věc se dá sehnat za cenu, kterou v poptávce máte). A páč jste profesionál, tak mu odpovíte, že pokud je to pro něj cenově nevýhodné, tak nemá nejspíše dále smysl, aby se totou věcí zabýval. A tím to považujete za uzavřené. To ještě netušíte, že švihák ne.

O pár dní později máte telefon. Švihák. Slizkej, úlisnej. Chce za každou cenu přijet. To už si říkám, že je to debil. Ale slušnost mi nedovoluje ho poslat do prdele. Poté, co přijede a vykládá vám, jak se zděsil té nízké ceny v poptávce už si v duchu říkáte, že to není debil. Že je to kretén. Po poslední větě už to není ani kretén. Ale nechci urazit pánské přirození, páč to má pro mě (z hlediska ženy) docela důležitou funkci.

Švihák odjel. A vzhledem k tomu, že si dělám věci po svém, i tady vím, že i kdyby se na hlavu postavil, bude mu to houno platné. Ostatně, to už většina chlapů v mém okolí ví. Že když mě naserou, nehne se mnou vůbec nic. A věřte mi, že je fakt těžký mě nasrat, že jsem vstřícná a ochotná do poslední chvíle. Nebo spíš do té doby, než mě přestane bavit dělat debila.

A protože jsou asi erupce na slunci, na měsíci, hormony nebo bůh ví, co ještě, tak se moje averze vůči pokolení mužskému zdárně prohlubuje. Tož, upustila jsem páru, jde se ven, je krásně.