143 Čeští senioři kradou stále větší čokolád

2. 05 2013 | 18.08

 143       Čeští senioři kradou stále větší čokolády

 

Dva důchodci ukradli Fillovy obrazy za desítky milionů, ale neměli o tom ani nejmenší tušení. Původně šli do sámošky ukrást čokoládu, popřípadě i něco mraženého. Ale protože trpí sklerotikou, ocitli se náhle v muzeu v Peruci na Lounsku.

 

Nejspíš vůbec netušili, jakou hodnotu kradená díla mají. Vyplývá to z výpovědi jednoho z obžalovaných, který vypovídal před senátem ústeckého krajského soudu. Stále mluvil o čokoládě a mražených výrobcích a dokazoval svá slova polystyrenovou ledničkou, kterou u něj policisté při zákroku opravdu zajistili.

 

I druhý dědeček o obrazech nic neví. Věřím jim, chuť na sladké a lednička na mražené výrobky to dokazují. A obrazy se nepapají. To by si mohli policisté s dnešní dostupnou technikou lehce ověřit a staříky propustit. Mají už určitě velký hlad. Myslím, samozřejmě, staříky.

 

A protože všeobecně vím, že starého hafíka krást obrazy nenaučíš, vrátil bych klukům i ledničku, aby mohli zase vyrazit do sámošky. Žijeme ale přeci jen v právním státečku, a tak by dědulové neměli uniknout trestu a Policie ze cviku. Proto navrhuji:

 

Předvést oba výtečníky před soud, který se bude konat v jakémkoli divadle ve městě, ve kterém žijí a kradou. Oba se naučí básničku či pohádku či něco podobného. Mohou secvičit i komický výstup. Nakonec ani komický být nemusí. Stačí, že vylezou na jeviště. Ale něco se naučit musí, alespoň jedno slovo, které mnohokrát zopakují. To je minimum. Pokud ho tedy nezapomenou. A kdyby přeci jen, pak bude stačit, když jen vylezou.

 

I trest se musí někdy přizpůsobit. A v tomto případě se jedná o NĚKDY. Navrhuji, aby se v těchto a podobných případech VŽDY jednalo o NĚKDY. Vyšetříme tím hodně místečka ve věznicích pro opravdové lumpíky a zaplníme hlediště i jeviště našich divadel. A kdyby to časosběrně kdokoli natočil, můžeme zaplňovat i kinosály. Po promítnutí v celé republice pak i domovy u televizních obrazovek. Prostě můžeme zaplňovat a zaplňovat a zaplňovat. Vše, co se nám chce.

 

A já, už jen, jak si přečítám dokola ono slovíčko, tak se mi zaplňovat chce s velkým CH.