219       Děťátko růžové

Včera jsem se Samuelem přehazoval a vléval v Legendě. Zamobiloval mi neobyčejnou výjimkou. Obyčejnou výjimkou mne vyzvávací esemeskou vyzve k potvrzení času srážecího, kterýžto já obyčejně pokaždé a hned nadšeně potvrzuji co možná nejkratším:

ok,

s malým a bez tečky. Na jeho ? včera a Tvůj dnes odpovídám:

mastil jsem zrovínka v SEKUNDě došlé to esemes nakupovákem, ve kterém v dotyčné seKUNDĚ již několik hodin mastila muzika, nebo hudba, nebo něco jiného hlasitého, co umí mastit. A tak jsem na esemes nevyslal OK a Samuel musel mobilovat.

Popíjeli jsme a po chvíli přišlo děťátko růžové. Přišlo poprvé za jednu ruku babičky vodící a šťastné a svítilo na všechny světové strany svýma hnědýma očkama, protože už vlastně řídilo směr trasy samo. Když se přiblížilo do rozlišovací vzdálenosti, tak se střední rod změnil v rod chlapecký. Později jsem zaslechl i jméno tohoto andílka, kterému bude za několik minut, ve dnech příštích, jeden a to první rok. Ale nepamatuji si ho. Jen tuším, že se jedná o jméno moderní a pěkné a tedy NEPONĚKOM.