220       Verdel řekl

Heleďte, rád pozoruji lidi. Pozoruješ někdy někoho, když o tom neví? Stařenku, která sedí v autobuse, děti, jak jdou do školy? Nebo někoho, kdo jen tak čeká? Všimneš si světla, které vyzařují a hned víš, že to není jen tak povrchní vnější podoba, protože se to nemění. Najednou se Ti zdají skutečnější a jakoby živější. Díváš-li se na někoho dlouho, objevíš jeho podstatu.

A v tom jsem málem spadl ze židle, když Džek řekl:

"... kvůli Vám se chci polepšit

větší poklonu jsem si snad nemohla přát

no, možná jsem to kapku přehnal, protože jsem chtěl zabránit tomu, abyste šla pryč."

A jindy, jinde:

"Mohl jsem se nyní válet s nádhernou ženskou a zatím tu trčím s Váma. Nic proti Vám nemám, ale debil, co prodává poslední legální drogu...?"