317       No, to je ale pech!

Zeptala se:

"Káva hotová?

Ano.

Zalitá, zamlékovaná, upitá?

Právě lehounce usrknutá, vždycky se Mi uvaří horká voda, mrcha jedna.

No, to je ale pech!

Mám ve všem smůlu, jen s Tebou se zadařilo. Ale, po mém apu UŽ NIC NESMÍŠ PSÁT! Do úředních listin se také nesmí nic dopisovat, tak na to zkus pamatovat a lehce dodržovat."

Trochu upravená korespondence, jak je Mým dobrým zvykem, jemně si hrát se jazykem. A nejen se ženou ve posteli, samozřejmě se krásnou se ženou, i když takové se těžko seženou...

Se Češtinou je také třeba si hrát. Se krásnou a ve světě také těžko sehnatelnou. Já jsem ji po narození úplnou náhodou sehnal, tak se jí bavím, protože je kouzelná. I když slovíčko kouzelná mám vyhrazeno převážně pro Jednu ženu, tak jsem nyní použil, protože vím, že Ona ji také miluje a to dokonce veršovanou.

Pechem se Mi nyní ale jeví spíše to, že Ji nemohu stále vidět, protože je neviditelná. Nemůže za to. Je sice kouzelná, ale protikouzlo k neviditelnosti zatím stále nemá. Dudu si muset počkat, až ho objeví.

Na každé Čáry přece existují Máry. Nebo ne?