420       Nehezká

Byla už velice utrápená a zoufalá, že do Ní Nikdo nejde. Byl jsem tou dobou také bez stálé zahrádky, tak jsem se rozhodl, že Jo.

Jenže byla tak ošklivá, že už se to o Ní ani neříkalo, z důvodu trapnosti neustálého opakování. Byl jsem pevně rozhodnut, že se překonám a nakonec, co Já vím?

Nastal D s velkým D.

Šel jsem za Ní a zazvonil na Její kutloch. Na zvonku měla velice podceňující jmenovku:

Nehezká

Než otevřela, napadl Mne přepis na:

Nejhnusnější

Ale překousl jsem jazyk a žádný návrh v tom smyslu nepodal. Namísto toho jsem vyřknul otazník, zda by se nešla projít?

Ve vteřině omdlela a Já zavolal záchranku rovnou pro nás, pro oba.

Při pouhé představě poskytnutí umělohmotného dýchání z úst do držky, jsem totiž omdlel také.