469       Kaufland je Kaufland

Přemýšlím nyní o tom, zda mám ještě světu co dát tím, že budu zase psát. Sebeosí mají vyřešeno, protože jsou si jistí. Já musím přemýšlet. Mám ovšem tu výhodu, že obsahuji víc postav, namačkaných v jednom těle. Poradíme se a už rovnou píšeme. Takže konec přemýšlení a začátek psaní je tu. Jeden trouba byl proti, ale upovídali jsme ho. Vždy se někdo takový, Jemu podobný najde. I ve Mě, kde by ho nikdo nečekal.

Vím, že bys nyní chtěla, abych napsal, kolik postav se Mi v těle pohybuje. Ale to nemohu. Co ale mohu je to, že zaprvé Ti napíši, že jsou tam napěchováni samí chlapi, jak sardinky v plechu. A to za druhé se Mi psát nechce. Za třetí ani za další už není, atak ikdyž Ti to napsat chci, jistě uznáš, že zase nemohu. Napíši Ti ale něco jiného:

Cestou z Kauflandu se bavily dvě ženy a jedna říká druhé:

"Měli tam chlapy na prodej, jednoho za 300,- a dva za 500,-.

A jak ses rozhodla?

Vzala jsem všechny tři, na vyzkoušení."

Úplně ledabyle jsem se okamžitě mazal podívat, zda mají i ženy. Zamířil jsem rovnou do oddělení masa, ale ať jsem se díval, jak nejlépe umím, kromě prodavaček, žádná další žena. I chlapi už byli vyprodáni. Ani jsem se tomu nedivil, za tak mrzké ceny. Ikdyž správně předpokládám, že ženský byly o stovku na kuse dražší, šli jistě všichni na dračku.

Ale nyní si uvědomuji, že dotyčné ženy šly z Kauflandu samy, bez jediného chlapa. Asi Té, co koupila, přivezou chlapy až do bytu, řádně zabalené.

Kaufland je Kaufland, ještěže ho máme.