562 Musíš na Mě mluvit česky

Tak toto Mi řekla, když jsem Jí zval do postele:

"Musíš na Mě mluvit opravdu spisovnou češtinou, jinak Ti nerozumím ani jedno slovo."

Řekla větu plynule a bez jediné chybičky, takže jsem si zase jednou uvědomil, že člověk a tedy ftomto případě Já, se musí učit až do konce. Áno i hej, třeba aždo smrtelného lože nebo nějaké jiné válendy. Chceš-li se s holkou válet, musíš do válendy. To je jaský. Stím nic nenadělám, ani Já. Atakse tamtedy jdu válet a přemýšlet o rodném jazyku. To Mě ostatně dost baví. Ikdyž váletse sholkou a navíc sjazykama, ještě víc. Ale patrně to myslela trochu jinak.

Snažím se fše, co holka nějak míní, pochopit tak, aby Mi to vyhovovalo a nebylo přitom patrné, že jsem Její význam pochopil a překroutil v Můj prospěch. Nahraný blb je dle Mého vždycky lepší, než skutečný Inteligent s velkým I.

Tím se již nějaký čas řítím a opčas Mi to i vyjde. Myslím to válení se na válendě, vlastně gaučování na gauči.