641 Nevím, tady máš deset

 

Minulý týden jsem jel vlakem do Brna za kamarádem ze studií. SeMnou fkupé byl jediný cestující. Jiš ot pohledu vypadal, žeje trochu zaostalý ve vývoji a rát na světě. Byl také velice družný atak jsme se seznámili. Cesta před Námi byla dlouhá atak Mu povídám:

 

"Emile, co kdybychom si dávali hádanky? Kdyš Já Ti dám hádanku a Ty jí neuhodneš, dášMi deset Korun. Akdyš to bude obráceně, tak Já Ti dám stofku, aby to bylo alespoň trochu spravedlivý.

Dobrá, můžem.

Tak poslouchej. Máto čtyři nohy a sedí se na tom. Cotoje?"

 

Emil pár stanic přemýšlel a Já Ti zatím mohu napsat, že se vlastně jmenuje Ambroš, ale dohodli jsme se na Emilovi, protože Ambroži Mi moc nešlo do pusy a Emil k Němu lépe pasuje. Tak tedy Emil dlouho přemýšlel a pak řekl:

 

"Nevím, tady máš deset Korun a cotoje?

Židle. A teť Ty Mi dej hádanku."

 

Emil zase pár stanic přemýšlel apak řekl:

 

"Kdyš jeto nahoře, máto čtyři nohy akdyš jeto dole, máto tři nohy. Cotoje?"

 

Taknyní jsem pro změnu přemýšlel trochu déle Já apak sedal bezradně podat.

 

"Emile, nevím, tady máš stofku. A cotoje?

Nevím, tady máš deset."