Po cestě z Agia Triady do Mataly nás zaujal zajímavý kostelík se hřbitovem. (Je to taková moje malá mánie - kdekoliv jsem, musím se jít podívat na hřbitov, neboť podle hřbitovů a záchodů člověk pozná místní kulturu v té nejsyrovější podobě...) :-)

Tak tedy: Ve vesnici Agios Ioánnis nás zaujal kostelík Agios Pavlos se zajímavým útulným hřbitůvkem. Romantická mi přišla už i jeho vstupní branka:

Kostelík jsem nedokázala přiřadit k žádné době, proto jsem opět sáhla po spolehlivém Baedekerovi, který mimo jiné praví:

...Nejstarší je východní krychlová část s kopulí, která pochází ze 4. nebo 5. století. Začátkem 14. století byla přistavěna střední centrální stavba s vysokou tambourovou kopulí a v 15. a 16. století pak otevřená předsíň v benátském stylu. Fresky uvnitř kostela pocházejí ze začátku 14. století...

Kostel Agios Pavlos:

Vnitřek kostela s freskami:

..a okolní hřbitůvek:

Zdá se, že tu stále pohřbívají:

Hroby jsou upravené a tak trochu v jiném stylu, než u nás:

Fotka manželů, kteří tu jsou pochovaní, jak jsou někde na procházce a drží se za ruce - to mě dojalo...

Tady by se mi asi líbilo spočinout na věčnost...:  

-

A toto je poněkud rarita - zdejší ossarium, neboli kostnice...

...ve které jsou takto "naházeny" lidské kosti:

Odtud jsme už bez dalších zastávek pokračovali do Mataly. Z motorky jsem cestou jen zírala na spoustu konopí, které volně rostlo kolem cesty (a nikoho to nepohoršovalo...). Ti hippíci věděli, proč si kdysi Matalu vybrali za svou "základnu"... :-)