Jak už jsem povídala, ze základny v Damnoni na jižním pobřeží Kréty jsme se s Radkem vypravili i na několik výletů na motorce. První z nich byl přes divokou soutěsku Kourtaliotiko k minojskému paláci Festos, k vykopávkám vily Agia Triada, do kultovní Mataly a na světoznámou pláž Komos. Takže, tady to máte: 

 

 

Na Krétě jsme byli ve druhé polovině července a zažili jsme velmi, velmi větrné počasí. U nás v Česku by z takového větru nejspíš byla celá republika obrácená vzhůru nohama. Kréťané před vichřicí jen pevněji uvázali lodě, krčili rameny a říkali: "No co, aspoň nelítají komáři..." A měli pravdu. :-)

 

V tomto místě kousíček od hotelu Damnoni Bay, kde jsme bydleli, býval vítr tak silný, že si na něj šlo "lehnout" a někdy proti němu skutečně nešel udělat ani krok - leda pozpátku...

 

 

Přesto jsme si dodali odvahy a v plakiaské půjčovně Monza si na tři dny půjčili krásného červeného skútra. Na první výlet jsme vyjeli k minojskému paláci Festos. I přes silný vítr se na skútru kupodivu dalo jet bez větších obtíží. Pravda ale je, že jsem coby spolujezdec, hlavně v některých zatáčkách, když nás chtěly poryvy větru zfoukout zboku, mnohdy držela oči pevně zavřené a snad ještě nikdy v životě jsem se tak nemodlila... Radek se proto tak trochu pohoršoval, že prý málo důvěřuju jeho řidičským schopnostem... :-))

 

Z Damnoni se vyjíždělo přes překrásnou, dlouhou a hlubokou soutěsku Kourtaliotiko (...ten název jsem se učila asi týden) :-)) Vyjížděli jsme celkem brzy, takže horké krétské slunce ještě nestačilo přes vysoké strmé kopce dosvítit až na dno soutěsky...

 

 

...několik kilometrů se tu projíždí úzkou hlubokou průrvou a skály okolo jsou skutečně působivé...

 

 

...sem tam se v nich objeví nějaká jeskyně...

 

 

...a kopce působí vyprahle a nehostinně. To je ovšem velký omyl, o tom ale až za chvíli...

 

 

Tak to jsem já na tom půjčeném skútříku. Taky jsem chvíli řídila... :-) ...ale kvůli větru jsem to raději brzy přenechala silnějším a zkušenějším... :-)

 

 

 

Na přemnohých pohlednicích a kalendářích z Kréty se často objevuje právě tato úžasná kaplička, kterou z poloviny tvoří samotná skála:

 

 

...takto se k ní přichází...

 

 

...a takhle to vypadá uvnitř... V Řecku je úžasné, že tam skoro všechny kapličky a kostelíky bývají pro kohokoliv jednoduše otevřené...

 

 

Radek při zastávkách pořád musel chuděra řešit nějaké přihlouplé pracovní problémy... Ach, kdyby se tak pracovníci naučili být samostatní a zodpovědní! Určitě by pak měli i milejšího šéfa... :-)

 

 

...no, tady sedí, jak nešťastný pod zvoncem... :-))

 

 

Povídala jsem, že okolní kopce vypadají vyprahle a nehostinně. A tak jsem nevěřila vlastním očím, když jsem na skalách zpozorovala pasoucí se dobytek...

 

 

 

 

 

Z krásné soutěsky Kourtaliotiko jsme pokračovali kolem jižního pobřeží na východ k minojskému paláci Festos...