Volby byly pro mě krušný. Slušnej zážitek na psychiku. A proto jsem se rozhodla, že si spravím chuť a napíšu pár postřehů z Postcrossingu, nějakou aktualizaci stavu, kolik mám posláno a kolik přijato, zkrátka jdu ventilovat nadšení.

Po pohledu s koťátky se musím pochlubit dalšími třemi, které přišly. Nadšená jsem byla úplně ze všech, miluju všechny čtyři (i ten s koťátky) jako svoje děti.

Tahle dokonalost z Běloruska mi ve schránce přistála v úterý 9. ledna, a to po čtyřdenní cestě.
Odesilatelka se jmenuje Yuliya a je z Minsku. Na pohlednici můžete vidět úryvek z básně od Yakuba Kolase. Je strašná škoda, že jsem jí nikde v češtině nenašla, protože anglický překlad, který mi poslala Běloruska, je moc hezký (i když nevím, kde ten překlad vzala, já to nikde nenašla - zřejmě to přeložila ouplně sama, nu což, je to milé). Doslova mi to napsala takhle:

My native land,
You is dear to me!
Forget you,
I don't have the strenght!

Nakonec mi ten anglický překlad při luštění, o jakou báseň (nebo její část) konkrétně jde, moc nepomohl. Pomohl mi překvapivě originál na pohlednici. Prostě jsem jela do googlu: Moj rodny kut... :-D Ruštinářům právě hrůzou vstaly vlasy na hlavě. Já se rusky nikdy neučila, takže se kaju. :-D Takže by to měla být báseň Náš rodný kraj, lépe řečeno její část. Pěkné. Tenhle pohled mi udělal velkou radost! Moje fascinace vším ruským, tedy i azbukou, se tetelí radostí. Мой родны кут. Ha! Ne ha jako na, ale ha jako ha... chápeme se, že.

Tohle mi vyrazilo dech. Já tak moc chtěla dostat mapu metra! Ne, to není ironie. Mám to napsané v preferencích.
Tenhle pohled je od Finky Sari, která trvale žije v Nizozemsku. Napsala mi něco málo o městě, kde ona sama žije (Deventer). Je to nějaká dosti aktivní uživatelka, teď na to koukám - v počtu odeslaných pohledů má v Nizozemsku krásnou šestou příčku. Pár lidí mě varovalo, že uživatelé, kteří mají tolik odeslaných pohledů, je často šidí - tohle u Sari ale není pravda. Celý rub pohledu byl orazítkovaný a polepený washi páskami - ne kýčovitě, ale tak, aby to vypadalo pěkně. Takže velikánská spokojenost. Ve schránce na mě čekal hned ve čtvrtek 11. ledna. Putoval krásných 6 dnů.

Kdo hned uhodl, z jaké země je můj poslední přijatý pohled, dostane virtuální bonbónek. :-)
Je od Uty z Německa, a pozor, premiéra. Napsala mi jej v Němčině! :-) Udělala mi radost, protože se německy učím zhruba sedm let, a konečně jsem to nějak smysluplně využila. Poděkování jsem napsala taktéž v němčině, i když jsem si pak všimla, že jsem udělala chybku ve členu... ale myslím, že to Uta nijak pitvat nebude, mně taky přijde nanejvýš roztomilé, když se někdo snaží mluvit česky, jde mu to, ale dělá malé chyby. Myslím, že to tak má každý normální člověk. :-)
A co že to na pohledu stojí? Něco ve smyslu, že ten, čí hlava je skloněná a čí oči jsou těžké, nemůže vidět (nebo nevidí) světlo. Jako opravte mě někdo, kdo německy umíte, jestli tady kecám voloviny, ale jediné slovo, které jsem z toho nerozuměla, je gebeugt, ale to mi docela snadno přeložil překladač. Já Cristine de Pizan neznám, takže nevím, co kde prohlásila, napsala... v jaké souvislosti... ale z toho, co jsem vyčetla, v jejích myšlenkách figuroval teda hlavně bůh. Takže tuším, že to má co dočinění s vírou. Jo, a navíc to byla feministka, ta Christine de Pizan. Každopdáně zajímavé! A navíc německé! Co víc si přát.
Pohled ke mně přicestoval dnes, tedy 12. ledna. Putoval tři dny.
Jednu věc tedy Uta trochu nevychytala, a to svoje písmo. Většinu, hlavně začátek, jsem po ní přelouskla, ale konec mi ještě teď zůstává záhadou. Vyluštila jsem z konce možná tak nějaké "Ich wünsche dir ein fantastisches Jahr 2018!", od čehož jsem se naštěstí mohla odpíchnout a do poděkování mimo jiné napsat, že jí teda taky wünsche ein gutes neues Jahr 2018.

Tak to by bylo k přijatým.

K odeslaným bych řekla asi tolik, že mi cestují 4 z 5 možných pohledů, přičemž jeden do USA - neuvěřitelných 27 dnů (uživatelka naposledy aktivní před dvěma týdny), jeden do Ruska - 18 dnů (ale to je Rusko, takže neřeším - a uživatelka navíc aktivní včera), taky jedna Čína - 7 dnů (uživatelka naposledy aktivní před 18 dny, ale vypadá to, že chodí akorát registrovat a čas od času něco vylosovat), jeden Singapur - 7 dnů (uživatel aktivní denně několikrát). Takže to vypadá, že si ještě počkám. Chtěla bych, aby aspoň ještě jeden pohled došel, abych si mohla vylosovat tři adresy najednou. Ale popravdě mě už ani ty moje na cestě netrápí, prostě to buď dojde, nebo spadne do expirace. Samozřejmě by mě to mrzelo, člověk si s tím nějakou práci dal, ale svět se nezboří.

Mám radost. Hurá. Navíc se mi dneska povedl parádní skok přes švihadlo - takové to, jak dvě točí s několika spojenými švihadly a vy musíte přeskočit. Můžu vám říct, že strach jsem měla solidní, ale pak jsem nějak skočila... a ono to bylo normálně dobré. :-D Byl to asi nejlepší tam předvedený skok. A víte co? Učitel se zrovna koukal na stopky! Vrrrrrrrrrrrr. :-( Mě ten tělocvik jednou zahubí, opravdu.