Snad jste si nemysleli, že další článek bude pojednávat o tom, jak se šťastně stěhujeme no nově zrekonstruovaného bytu.

I když... Možná už mohu opatrně říct, že se to objektivně blíží. Vlastně zbývá pouze dodělat armaturu ve sprchovém koutě, zapojit pračku se sušičkou a pak jen truhláři - za týden. My máme v plánu se nastěhovat ještě před započetím montáže kuchyně, ale o tom až někdy jindy. Dneska vám povyprávím zábavnou historku o tom, kterak Řemeslník nepojízdná auta měl. Kdo čte mé útrpné tweety, ten tuší, kdo ne, ten se dočte.

Sněhová a ledová kalamita zarazila všechny Pražany, zejména pak ty, kteří nevlastní auta s náhodem na všechna čtyři kola. My takové auto vlastníme, tudíž nás nezarazilo nic, ale stejně nám to rekonstrukci zpozdilo. Jak, proboha, ptáte se? Naprosto jednoduše: Řemeslník má auta šlupky. Nemám obecně nic proti šlupkám, na jedné jsem se učila řídit po autoškole a bylo to bezva (hlavně, když začala chcípat za jízdy), ale zrovna u Řemeslníka se to moc nehodí. Zejména v momentě, kdy nám dluží přivrtat poličky v koupelně - poličky, které má údajně na své chatě, která mu slouží jako sklad, vzdálené 35 kilometrů od Prahy. Prý počká, až roztaje sníh - neboť má špatné auto, co moc nezvládá jízdu na kluzkém, dojede tam a poličky nám navrtá. Zhruba za dva týdny, až bude dodělávat elektřinu v nové kuchyni (teprve po tom, co truhláři nainstalují vestavné spotřebiče). Co to sakra...

Prekérní to situace. O to víc, že jsme mu objednávku tohoto nábytku hradili již někdy během listopadu - tuto informaci si zapamatujte. A najednou ji má ve skladu za Prahou. Jak je možné, že záchod ze stejné objednávky ve skladu za Prahou nebyl, že byl pouze v dílně pět kilometrů vzdálené? Samé otázky, samé otázky.
Chtěli jsme Řemeslníkovi pomoct. Teda, chtěli jsme mu pomoct k tomu, aby to konečně bylo hotové, takže se Mikyn nabídl, že vezme naši Ypsilonu, nabere Řemeslníka a společně pro ty skříňky pojedou, když jeho pracovní auto to nedá.
Řemeslník odmítl, že se to do Ypsilony určitě nevejde.
Mikyn trval na tom, že vejde - důkladně se na tuto debatu připravil a přeměřil si kufr se sklopenými zadními sedačkami, stejně jako si nastudoval rozměry rozloženého koupelnového nábytku. 
Řemeslník stále tvrdil, že se to do Ypsilony určitě nevejde.
Mikyn se naštval a ještě týž večer jel do Sika zakoupit koupelnový nábytek.

Ypsilona, do které se skříňky vešly

Během druhého dne Mikyn skříňky složil a fotku poslal Řemeslníkovi.

Řemeslník byl jakože

Následný plán byl takový, že Řemeslník, až roztaje sníh, by měl pro skříňky zajet a tyto následně Mikyn vrátí Siku a dostane peníze nazpět.
Místo toho Řemeslník začal blekotat něco o tom, že to pak někdy vrátí sám nebo si skříňky nechá na jinou příležitost, a že nám to pak odečte z finální fakturace.
Složené skříňky nám přivrtal.

Volejte třikát sláva

Včera Řemeslník opět narazil na limity svých aut. Potřeboval totiž zajet do Hornbachu pro něco, bez čeho se nemůže zapojit pračka, ovšem když se pokoušel nastartovat, zjistil, že mu auto nejede. Naštěstí však nepotřeboval nic objedného, tedy přesedl do svého soukromého auta, že pojede jím. Nejel. Taky nestartovalo.
A tak se stalo, že Mikyn vezl Řemeslníka do Hornbachu.
Řemeslník cestou pravil: "Já proti elektro nic nemám, ale benzín je benzín."
No, nám to elektro aspoň jede.
Den skončil nadějeplně, měli jsme vše k tomu, aby se byt stal obyvatelným.

Včera kolem desáté Mikynovi přistála SMS, která začínala slovy: "Jak to tedy uděláme s tou fakturací?"
Mikyn si zprávu přečetl jen z náhledu a nechtěl ji zobrazovat, protože si potřeboval propočítat a promyslet, kolik za tyhle peripetie a nekonečné průtahy Řemeslníkovi dáme. Spočítali jsme si zevrubně, kolik bychom z doplatku, jehož výši jsme již znali, odečetli v náš prospěch. Vyšlo nám z toho, že bychom mu dali tak slabší polovinu toho, co bylo domluveno, hlavně protože odečet koupelnových skříněk, které jsme vlastně koupili double. Když je teda nechce vrátit přes nás, ať si dělá, co chce.

Ráno mi Mikyn poslal screen celé zprávy, kterou mu Řemeslník poslal. Z doplatku, který měl činit zhruba 25 tisíc... si Řemeslník řekl 1190 Kč.

1190 Kč

Protože jsem unuděný konspirátor a Mikyn zas inženýr analytik, napadla nás divoká myšlenka, že Řemeslník koupelnový nábytek nemá a nikdy neměl, i když jsme mu objednávky hradili. Faktura ze Sika se k nám totiž nikdy nedostala. Myslíme si a máme za to, že průběžnými penězmi z jedné zakázky látal resty z další zakázky, a tak dále a tak dále. Proto pro skříňky nechtěl jet s Mikynem - myslíme si, že žádné nemá. Stejně, jako neměl WC, ale bidetovou sprchu ano - protože bidetovou sprchu jsme kupovali my, kdežto WC měl ze Sika objednávat on. Přidělat zrcadlo taky netrvalo, protože jsme ho kupovali sami - ale sprchová zástěna nebyla, i když měla být ve stejné objednávce s geberitem, který už ale z nějakého důvodu byl na místě měsíc. Nic neštymuje, ani že nám chce jenom tak vrátit peníze za skříňky, které mu leží někde na chalupě, ačkoli jsme mu nabízeli, že to jednodušše vyřešíme my. Byť kromě skříněk veškerý nábytek Řemeslník nakonec skutečně dodal, byly tam šílené prodlevy mezi kusy z jedné a té stejné objednávky, což ve mně vzbuzuje určitá podezření.

Naštěstí už je fakt víceméně hotovo, takže zbývá pouze vyložit si s Řemeslníkem karty - zajímalo by nás, jestli ten nábytek má nebo nemá - a doplatit mu pár kaček. Nakonec mu dáme o něco víc, než si nakalkuloval on sám, ale původní kalkulaci doplatku se to neblíží. Na to je tempo rekonstrukce příliš pomalé a laxní.

Příští zastávka: Truhlářské práce.