Nevím jak mám začít, tak to zkusím třeba takhle.

Je to někde uvnitř mě, ale na povrch se tomu nechce.

Schovává se to uvnitř, jako netvor co se bojí světla.

Je to, pláč, stesk, uvědomění, procitnutí. Pouze uvnitř mě. Mísí se tam se štěstím, něčím co by se dalo nazvat láskou (to si ovšem nepřiznám, protože to tak NENÍ), přátelstvím.

Všechny tyto věci si přiznávám a uvědomuji, někde uvnitř, ale ven to nejde.

Vrátila jsem se domů z tábora a procitla jsem. Uvědomila jsem si spoustu věcí.

Je úžasné být někde mezi lidmi, které máte rádi a kteří vám pomůžou zapomenout.

Podpora.

Odreagování.

Přátelé.

Tři slova, která postrádám, a našlo by se jich i víc.

I když možná nemůžete pochopit...řeknu vám jedno...Je to těžké a to zatraceně

I cannot cry 'cause the shoulder cries more

I cannot die, I, a whore for the cold world

Je to uvnitř mě, ale ven to nejde.

Představte si skutečnost, že potřebujete někam běžet a nohy vám přimrzli k zemi.

Zkuste si představit další věc.

Uvnitř, jste vodopád plný pocitů a nálad a bůh ví čeho ještě.

Ale co na venek....Venku...se neděje NIC !!!

I cannot cry 'cause the shoulder cries more