Tak tahle próza mě doopravdy zasáhla.

Obraz marnosti, pomíjivosti, prázdnoty.

Přistrčme však však její hrdlo ke rtům, lehce, zešikma a foukněme.

Ozve se hluboký sametový tón , malé c.

KREV VYTEKLA, DUŠE ZŮSTALA.