...jo točí a to skoro doslova. Poslední dobou je toho na mě nějak moc. Ve škole se snažím nedostávat šptrané známky jelikož a protože kdybych dostala nějakou na vysvědčení celý prázdniny bych musela makat. Honí mě taky představení který máme mít 20. s dramaťákem. Ale co je nejspíš nejhorší a nejmíň stíhatelný je absolventská práce na výtvarku. Jak možná někteří z vás vyvolených vědí chdím už 11 let na výtvarku a celkem jsem si to tam do tohoto roku užívala. Jenže přišel 7. ročník a závěrečná nebo-li absolventská práce. A já jako člověk totálně líný a nezodpovědný jsem si to nechala na poslední chvíli.  Vernisáž výstavy bude 15. května a já nemám ani půlku...a stejně jsem tak nezodpovědná, že sednu k počítači a začnu psát článek. No to je jedno. To by bylo vše o škole a povinostech. Pak je tu samosebou rodina...Teď tady a v tuto chvíli to není zrovna ideální...máma je v pubertě, otec se hcvílemi chová jako největší hovado, bratr opakuje každou věc desetkrát a moje milovaná setřička Barbie se nejspíš zbláznila...Copak jsem tu jediná normální? ne dobře...nechci říkat, že jsem normální, ale stejně...příjde mi jako by se celý svět obarvil do mnoha barev a začal se točit kolem mé hlavy... Jak by řekl Mellman z Madagaskaru "mám z toho hlavu v pejru"