Sedím tu tak u počítače a jen tak si brouzdám po netu a chatuju. Na křesle poblíž mně sedí děda a snaží se mně naštvat..jinak to nevidím.... Já...já fakt nevím co mu odpovídat...Začal tím, že se mně zeptal jestli umím něco vytvořit v basicu/opravdu nevím jak se to píše/...taj jsem mu odpověděla že ne...víte co napíšu to jako příběh to bude jednodušší.

"Ne neumím niv v Basicu"odpověděla jsem znuděně a dál se věnovala své činosti.

"To je chyba!!!"Celkem udiveně jsem na něj pohlédla, ale neodpověděla jsem. "Tvůj táta když začali počítače pracoval v Basicu a já se to taky naučil. Měla by si s tím něco dělat!" Dál jsem neodpovídala a jen jsem čekala až ukončí jeden ze svých mnoha monologů. "Vy si o sobě pořád myslíte, že všechno víte, že všechno umíte, že jste dokonalí, ale ne! Třeba ty persingy/taky nevím jak se píše/to nenávidím...Chodí sem jedena ten jich má hodně a pak si o sobě myslí, že je nejlepší."

"Oni si ze svým tělem můžou dělat co chtějí...je to jejich věc." Pomalu to ve mě začínalo pěnit...já chci sakra klid! chtělo se mi vykřiknout.

"To neříkám...mně to nevadí."

"Právě si řekl, že to nenávidíš!"

"Bože si jako tvoje máma"moc jí nemá rád a tuhle poznámku pronesl jen tiše."V tom případě můžou spáchat i sebevraždu."

"Jo to můžou...je to jejich život."

"Aha.."už jsem se začínala radovat, že mu došli slova, ale pak pokračoval. "A co se ty tím vlastně naučíš..co z toho psaní máš?"

"Mám co dělat" a nemusím tě pořád vnímat...je to takový lék abych se nezcvokla...Doplnila jsem v duchu

"Aha aby si měla co dělat."Radostně se ušklíbl...a po chvíly zase začal chrápat...

No řekněte..zkuste si v tomhle být tři týdny a nezcvoknout se...Já totiž už pomalu, ale jistě začínám mít pocit, že mi hrabe...Já já nevím jak dál... Dneska jsem se byla projet na kole bylo to fakt pěkný po kousku silnice jsem zajela do lesa a tam jsem seděla a vnímala přírodu. Byla jsem taky na louce a tam to bylo možná ještě lepší... Jenže pak se člověk vrátí sem/domovem to nazvat nemůžu/ a má pocit jako by se propadal stále hlouběji do toho ...bůh ví čeho...Já chci zachránit z tohodle blázince...