Lukáš 1: 39-56

Maria se vydala na cestu, aby navštívila svou tetu Alžbětu.

"Zdrávas Maria, milostiplná, Pán s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého," Ježíš.

Svatá Maria, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší.

 

Amen. (Kancionál KC)

 

Lk 1,39-56

V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.

Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.

Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým

a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.

Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?

Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.

A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."

Maria řekla: "Duše má velebí Pána

a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,

že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,

že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno

a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.

Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;

vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,

hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.

Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,

jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky."

Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

 

BIBLE KRALICKÁ 

Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.