Když Mojžíš sestupoval s hory Sinaj, měl dvě desky svědectví v ruce. Při sestupu s hory nevěděl, že pleť jeho tváře září od rozhovoru s Hospodinem. Árón a všichni synové Izraele viděli Mojžíše, jak září pleť jeho tváře, a báli se k němu přistoupit. Teprve až je Mojžíš zavolal, obrátil se k němu Árón se všemi náčelníky (izraelského) společenství a Mojžíš s nimi mluvil. Po nich přistoupili všichni synové Izraele a on jim přikázal vše, o čem s ním Hospodin na hoře Sinaj rozmlouval. Když s nimi Mojžíš přestal hovořit, dal si na tvář závoj. Kdykoli Mojžíš vstupoval před Hospodina, aby s ním mluvil, odkládal závoj až do svého odchodu; pak vycházel, aby mluvil k synům Izraele, co mu bylo přikázáno. Synové Izraele viděli Mojžíšovu tvář, jak zářila její pleť; potom si Mojžíš dával na tvář závoj až do chvíle, kdy přicházel, aby mluvil s Hospodinem.

 

 

 

 

 

 

 

Mojžíš a Árón jsou mezi jeho kněžími 

a Samuel mezi těmi, kdo vzývali jeho jméno: 

vzývali Hospodina, a on je vyslýchal. 

 

 

Mluvíval k nim v oblačném sloupu, 

slýchali jeho příkazy, 

zákon, který jim dal. 

 

 

Oslavujte Hospodina, našeho Boha, 

klaňte se na jeho svaté hoře, 

neboť svatý je Hospodin, náš Bůh!