Památka sv. Bonaventury - Iz1, Ž50, Mt10

15. 07 2024 | 08.59
Památka sv. Bonaventury, biskupa a učitele církve

Iz 1,10-17
 
Slyšte Hospodinovo slovo, sodomská knížata, poslechněte příkaz našeho Boha, gomorský lide! Nač je mi množství vašich obětí? – praví Hospodin. Už mám dost žertev beranů a tuku krmných telat; v krvi býčků, beránků a kozlů nemám zalíbení. Když ke mně přicházíte, kdo to od vás žádá, abyste vyšlapávali má nádvoří? Nenoste už nicotné oběti; kadidlo je mi odporné, novoluní, soboty, shromáždění nesnesu, nesnesu bezbožnost při svaté schůzce. Vaše novoluní a svátky nenávidím z duše, jsou mi břemenem, s únavou je snáším. Když vztahujete své ruce k modlitbě, zakrývám své oči před vámi; když se ještě víc modlíte, ani neposlouchám. Vaše ruce jsou plné krve! Umyjte se čistě! Odstraňte své špatné skutky pryč z mých očí; přestaňte jednat zle, učte se jednat dobře: hledejte spravedlnost, přispějte utlačenému, sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy!
 
 
 
 
 
 
 
Žl 50,8-23
 
 
Nekárám tě pro tvé oběti,
 
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
 
Nemusím brát býka z tvého chléva
 
ani kozly z tvých ohrad.
 
 
 
Proč odříkáváš má přikázání
 
a bereš do úst mou smlouvu
 
ty, který nenávidíš kázeň
 
a má slova házíš za sebe?
 
 
 
Takto jsi jednal, a já mám mlčet?
 
Myslil jsi, že jsem jako ty?
 
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
 
Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí,
 
kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.
 
 
 
 
 
 
 
Mt 10,34-11,1
 
Ježíš řekl svým apoštolům: "Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel rozdvojit `syna s otcem, dceru s matkou a snachu s tchyní: lidé z vlastní rodiny se s člověkem znepřátelí'. Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mě hoden. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mě, nalezne ho. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal. Kdo přijme proroka, že je to prorok, dostane odměnu jako prorok; kdo se ujme spravedlivého, že je to spravedlivý, dostane odměnu jako spravedlivý; kdo podá třeba jen číši studené vody jednomu z těchto nepatrných, protože je to můj učedník, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu." Když Ježíš skončil toto poučování svých dvanácti učedníků, šel odtamtud dál, aby učil a kázal po tamějších městech.