Letos jsme se na konci června v "hojném" počtu vydali do Stebnice u Chebu.  Přes počáteční pochyby musím říci, že to byl povedený výlet =)) Fotky mám již na rajčeti, takže pokud chcete, můžete se kouknout tam.



Jízda vlakem byla poněkud zabijácká, takže jsme se po různu bavili. My v kupéčku třeba luštili sudoku. Po příjezdu do Chebu jsme se šli najíst do bufíku na nádraží a pak čekali na spoj do Stebnice. Mezitím se k nám přifařil jakýsi týpek s čepicí ČD, který uměl akorát tak "eeee, uuu" a různé další pazvuky. Hlavně se od nás nechtěl odlepit, chtěl některým lidem dát pusu.Noo a tak všerůzně hrůza prostě. Při nástupu do vlaku jsme se modlili ať nejede s náma - naštěstí nejel. Stebnice je taková malinkatá zastávečka na znamení, takže jsem lítala po vlaku abych někde sehnala průvodčího =D Naštěstí jsme vystoupili správně, takže bylo vše ok. Teď jen najít ten kemp. Měl být u vody - což teda rozhodně nebyl, ale nevadí, ppočasí nebylo tak neskutečně horké abychom se chtěli všichni koupat. Pár metrů před kempem začalo neskutečně pršet, takže než jsme začali stavět stany, tak jsme se usadili a někteří si dali pivečko či vínko s kofolou. Když dopršelo, postavili jsme stany, vzali pláštěnky a vydali se najít nějakou hospůdku. Našli jsme až ve vedlejší vesnici, jenže v hospodě nevařili - zklamání. Alespoň jsme nakoupili jídlo ve večerce a šli si dřepnout do oné hospůdky. Po návratu do kempu jsme opět seděli pod stříškou a kecali skoro do půlnoci.

Druhý den byl naplánován výlet do Chebu. Ránko jsme vstali, nasnídali a pěšky směr Cheb - samozřejmě nikdo nevěděl kudy, takže se naše procházka ke konci bortila, všichni nadávali nahlas nebo v duchu. Bylo veselo. Je dost zvláštní když jde 16 lidí, nikdo vlastně neví kudy.... ale došli jsme. Občerstvili jsme se v místním Kauflandu a pokračovali směr muzeum, kde jsme si vyslechli povídání o Chebu a válkami v něm a následně jen o Chebu a okolí. Pokračovali jsme na místní hrad s černou věží, která má 109 schodů =D následně seděli uvnitř komplexu na trávě a odpočívali. Noo... házeli po některých jedincích větvičky ze stromu (ano vážně za rok maturujeme). Cesta zpět byla krátká - jelo se vláčkem, jelikož bychom už asi pěšky nedošli, nebo došli, ale tak neskutečně uremcaní, že se radši jelo. Večer jsme udělali ohýnek a tam zůstávali tak různě dlouho.

Třetí den byl ve znamení cesty do SOOSu - přírodní rezervace. Tam jsem se těšila snad nejvíc. Všude blátíčko, bublající vodička, smrádek od siřičitanů a uhličitanů... A také muzeum, kde jsme si zamilovali našeho předka a nasrané dinosauří mláďátko. (vše můžete vidět na fotkách). Následovala cesta na motýlí farmu nedaleko SOOSu. Tam se mně neskutečně líbilo. Všude kolem vás motýlci, různě si na vás sedají nebo jen poletují. Prostě motýlí farma nejvíc. Pár fotek taky vzniklo, ale nesmělo se fotit s bleskem, takže to dopadlo spíše katastrofálně. Následně pěší cesta do Františkových lázní. Tam jsme hledali nějakou hospůdku nebo restaurant s jídlem. Nejvíc nás rozsekala tabule s tím, že tam levně vaří a nakonec se tam vlastně nevařilo. V další hospodě se naopak nevařilo jen v neděli. Až ve třetí jsme se usadili a dali si každý nějakou mňamku.  Poté už jsme chtěli jen zpátky do kempu. Tedy ještě s návštěvou v Chebu, kde jsme seděli tři na lavičce  (třídní, já a Markéta) a všichni luštili - prý veselý pohled.   Večer se konal opět táborák. Opět se zpívalo, opejkalo a dokonce i brambory jsme si dali do ohně. Noo bylo to fajn. Tentokrát jsem vydržela skoro nejdýl. Pánové mě ukecávali ať spim pod širákem, ale neukecali a já šla chrupčit do stanu.

Ránko jsme vstali, najedli, sklidili a makali na nádraží abychom zase jeli dom. Po cestě jsme různě pospávali, luštili, povídali a plánovali překvápko na další den. Třídnímu jsme dali vyhlídkový let. Noo jeho výraz byl zajímavý... Ale překvapení se každopádně povedlo=))