Opět jsem se rozhodla, že vás po čase "obšťastním" pár slovíčky... Tentokrát jsem během uplynulého víkendu stihla navštívit dvě akce - jednu v Praze a druhou v Teplicích. Doufám, že doma není moc podezřelý, že se v Praze vyskytuju poněkud častěji než dříve...

To bych nebyla já, abych se netěšila na akci už od úplného začátku, kdy se dozvim, že se něco koná. Samozřejmě jsem nemohla odolat, protože Hentaiům i Buckeťákum slibuju sto let, že se na ně přijdu někam podívat - a to bych nebyla já, abych nevyužila možnosti, že mi tyhle dvě skvělý kapely hrajou v jeden den na jednom místě...
Nakonec jsem odcestovala sama. Cesta utíkala - samozřejmě jsem si v autobuse zdřímla (proto radši jezdim jinak než autem). Od nádraží jsem se hnala na metro a poté z metra do Akropole - koncert přeci měl začít už v SEDM (!!!). Takže jsem vylítla z metra, volala SOS, protože samozřejmě cesta na mapě vypadala jinak než v reálu a cupitala jsem k onomu místu.

Rychle koupit lístek, sejít schody a vejít do dosti zajímavé místnosti. V Akropoli jsem ještě nebyla, takže jsem byla v celku překvapená. V okolí téměř nikdo, na podiu pouze nástroje. Naštěstí se to pomalu začalo scházet a chvilku po půl osmé zazněly první tóny. Přenadšená osobou stojící vedle mě, jsem se nějak zapomněla soustředit na hudbu. Každopádně po pár písničkách jsem se probrala a užívala si brněnských Rattle Bucket, kteří se snad aj báli říct odkud jsou. Vzhledem k tomu, že repertoár znám a vím, kdy se obvykle tleská s rukama nad hlavou, jsem využila svých znalostí a plácala a plácala... =))) Jen tedy malé překvápko - místo slavné "wall of death" se Radim (zpěvák a kytarista v jednom) inspiroval switcháckým Akvárkem (pro ty kdo nezná, tak na začátku písničky se sedí na bobku a poté se v určitou dobu vyskočí a skáče seč vám síly stačí) a já byla potěšena, že nebudu umačkána kdo ví kým. 
Pánové z Rattle Bucket mají novou posilu hrající na basu - čest se seznámit jsem ještě neměla, takže snad nekdy jindy. Každopádně to panu basákovi hrálo skvěle. Jen to byl pro mě trošku nezvyk, nevidět tam Marcia. Ale časy se mění... Řekla bych, že publikum celkem reagovalo, "like you" se snažilo trošku vyřvat a celkově i zvukem dobře vyvedený koncert (jo, jsem zvyklá na otřesný poměry na Božáku, kdy první kapela má příšerný zvuk).

Pak chvilku pauza. Během přestavby podia se konala nějaká předváděcí BMX akce. Vzhledem k tomu, že tomuhle neholduju, jsem nevěnovala moc pozornosti. Každopádně z toho, co jsem viděla, tak to kluci parádně uměli, z toho, co jsem slyšela, se kolům věnují celkem dlouho. Takže to zas tak hororové, jak jsem si zpočátku myslela, nebylo. Nakonec jsem i pořádně zatleskala, protože se to vyvedlo.

Přestavba zas tak dlouho netrvala a já se opět "vydala" blíž k podiu. Tentokrát ale nee tak blízko, protože krom mužské části fanoušku, bych byla asi udupána i tou ženskou částí s věkovým průměrem okolo 16 let a s hodně alkoholem v krvi =)) Ale nevadí...
Samotný Radkův nástup byl jako vždy totálně šílený. Během koncertu se to šílenství projevovalo víc a víc - samozřejmě reakce lidí byla více než pozitivní - očividně tam nebylo moc lidí, co vidí kluky poprvé. Aneb jsem si vzpomněla na své první setkání s nimi na Bandzone festu v Doksech a na Terezky poprvé na loňském Rock for people (popřípadě pro jiné v Kadani, kde hráli spolu s Atari Terror a X-left to die). Samotný koncert se mi strašně blbe popisuje, protože i přes nulovou dávku alkoholu jsem se parádně vyřádila, zatrsala si a hlavně zařvala. Takže pokud by někdo v Praze potkal moje hlasivky, tak prosím o navrácení. 
Hentai Corporation jsou kapela, kterou budete buď bezmezně milovat nebo extrémně nenávidět. Nic moc mezitím jsem zatím u lidí neviděla. Samozřejmě na nejdůležitější věc nesmím zapomenout. Křes EP Dokktor Zaius. A to by nebyli hentaiové aby si neobjednali někoho extra. Postříkat cédéčko přišel sám pan Kurz z výše jmenovaných Atari Terror, dále se měl zúčastnit pan Vartecký z Kurtizán z 25. Avenue (pro údajnou nemoc omluven) a exkluzivní host Michal Pavlíček, který si s klukama na konci zahrál legendární "Zubatou". 
Krom tohohle všeho to na podiu a hlavně pod podiem parádně lítalo. Lidi si vylejzali na podium - ať už za účelem propagace své osoby či za účelem ošahat/olíbat/oblejzat mistra Škarohlída s mikrofonem u pusy. Samozřejmě snaha o stage diving - která se celkem vedla a když wall of death neudělali RB, tak se o ni pokusili páni hentaiové. Vzduchem lítalo pivo v kelímkách, trička a dokonce i boty. Prostě pořádnej masakr.
Jen jednu nevýhodu to mělo. Koncert musel skončit do desáté hodiny večerní, což byla teda mega škoda. Jenže bohužel, rušení nočního klidu. Dost na tom, že lidi okolo asi měli zavřená okna, protože vůně trávy byla dost citelná. 
Abych nezapomněla, tak samozřejmě EP je doma a spolu s ním perfektní hentaiácké naušnice. Příště si koupím další páry, protože naušnic není nikdy dost.

Celkově bych to zhodnotila jako maximálně povedenej koncert. Ať už pozorováním totálně odvázanejch lidí, kteří hltali každý Radkovo slovo a každou jeho nadávku, tak vlastním pocitem (bolest krční páteře druhý den to solidně dokazovala). Pokud se vyvede a budou pánové opět něco pořádat v Praze nebo mém okolí, tak rozhodně neváhám a frčim. Za tu spokojenou pokoncertní vyřízenost to stojí...

P.S. fotky samozřejmě NEMÁM, foťák jsem nechala doma a i kdybych ho měla s sebou, tak toho moc nenafotím. Celá kapela se sice fotí perfektně, ale já bych si ten koncert tolik neužila. Takže možná někdy příště - anebo se koukněte na staré foto z Ústí.