A mé řasy smíchem rozechvělo opět  kouzlo paprsků, ležet tak v rozkvetlé louce na té nejbarevnější dece na Světě. Posmívat se tvarům mraků na obloze a hledat v nich znamení, posloucháte zpěv ptáků a toužíte odletět s nimi do blankytných oblak a na jazyku si mezi tím necháváte rozpouštět tu jemnou, sladkou jahodovo-vanilkovou zmrzlinou třtinu. Ulehnout do trávy ..cítit, chutnat, vnímat..jak ten čas letí.

A vy jste až duhový, usměvaví a všechny strasti už pochopili, že ve Vás nemají co dělat. Pod kůži si připadám tak sobecká, naivní a vkrádá se do mě nejistě bezbřehé štěstí. A nechává mě utonout...ale ještě na vteřinu.

Princezna ... ano vím, dětinské. Uvažte si s pampelišek věneček a buďte čím chcete..vílou, bludičkou, princeznou... Sundejte si boty a vnímejte tu něhu listů, zeleně a břízovou kůru. Ta vůně je tak přepychová, vysaje  Vás a strhne na kolena...a že trochu bloudím mimorealitou..Takové to je, když mou duši polapí

Barevné...

Roztoužené...

..... Okouzlené

                    .....JARO