Odrazte se od vašeho dna a všeho co vás sráží, co vás nutí k zemi jít.  Zmatené pocity, které měli být jinde u někoho jiného, nepotlačujte! Prociťujte je, vnímejte a hovořte o nich. Dokud sami nezmizí s vědomím, že u vás...nemají co dělat.

Jako poslední slovo knihy.. jako konec dlouhé filmu. Vzdej to! Já klesám k zemi. Obdiv patří nebi... prodej návod příteli.. jak mocná, pomíjivá to skutečnost. A vítr rozfoukal spoustu mojich myšlenek. Chci je zpátky dát dohromady, složit jako rozházené puzzle. Jsou mi vším, jsou mi symbolem a můžu se v nich schovat.

Odcházejí ve snaze zapomnění a vracejí se zpátky. S ještě větším, kousavějším strachem. Však ještě včera hvězdy zářili. Osude, živote vem si co pobereš...  ale nech mi ty jasné, jediné a dokonalé.. pokaždé vycházející hvězdy.

Když nemůžete nalézt člověka, aby vám porozuměl, aby vás bránit, aby vás chytil, aby vás rozesmával... Najdete si věci... Slunce, hvězdy, květy, stromy ..ono to vlastně nejsou jen obyčejné věci..:)