V cukuletu ...

10. 05 2011 | 22.02

 Stejně mi to příjde... jako říkanka

Jdeš .... zakopneš ...spadneš..... VSTANEŠ

....utíkáš...zakopneš...spadneš.....VSTANEŠ

....jdeš ...zakopneš..spadneš...a co takhle?? ...LEŽET

 

NEBO SE TO VRACÍ JAKO BUMERANG.

 

Dnes nečekejte žádný optimismus - dnes žádný na prodání nemám. Melancholii už to přestalo bavit..šla se toulat do mraků.

Tak jsem tu sama. V místnosti. Je to vážně super. Nebyla bych to já, kdybych nedokázala být spokojená sama v místnosti. 

Ale nemyslete si... muset být skromnou mi nikdy být nešlo ( pořád chci totiž létat O:-) )

Nemám chuť jít spát brzo.

Nemám chuť být hodná ... 

Že některé dny nejsou lehké? No dobré ráno Bludičko! To jsme rádi, že jsi se nám probudila.. :)

Pak tady máme nějakou naivitu :) Nekontrolovatelná a zasněná ... Jak ...NORMÁLNÍ !!!

Slepé okamžiky a mé marnivé vykreslování života - potřebovala bych ostrouhat mé duhové pastelky. Kdo se hlásí?? :)

 

Je to se mnou bídné. Pár dní se budeme potkávat ve stínu ...

ehm ..Nějeké motto na závěr?

 

... Tančete do skonání světa ... trénujte létání áááááá .... CHOĎTE BRZO SPÁT ! 

Vaše Bludička :-*

 

PS: ... k té říkance.. napadlo mě... PLAV ! ... nikde nespadneš  ani nezakopneš...Sice nepoutíkáš, ale nebudeš muset pořád vstávat!!