Snad nejsem do smrti zavrhla pro pár nevykouřených cigaret, pro pár nevypitých flašek, pro pár nevycucaných papírků pod jazykem ...

Neztratit své hodnoty ...tak já to zkusím takto, protože vy to zkoušíte opačně. Protože kam nás to posouvá? A kam nás to vrací? 

Je to pro mě prchavější než můj parfém za dvanáct stovek. Svět chlastu, drog a nekončících rán. Jak zajímavé... už pro své vlastní jméno. Je to asi úděl doby nebo spíše výchovy nebo spíše nedocenění nebo spíš pro vlastní uspokojení potřeby být a dokázat sám sobě, že na tom nejsi až tak blbě, jak se zdá ...Protože všichni to dělají, protože všechny to baví, protože je to zábava... Protože jsme prostě takový?

.

Já nevím, za co se vlastně uznáváme? Za co se máme vlastně rádi a nebo spíše pro co? Kolikrát ses musela s někým vyspat, aby sis dokázala,že jsi dobrá. Kolikrát si musel utéct, aby jsi spolkl tu hořkost...ale stejně ne. Není to dost ...

Proč jsme tak zbabělí chytit svou šanci na život. To už sou tak zahrabaní pod hlínou, že je dusí pomyšlení na skutečný život?Budeš existovat, protože nedopustíš, aby Tě dostihlo svědomí. Utíká sám před sebou...jeden za druhým a za třetím, pak už společně, protože ve dvou se to lépe táhne ...a to i ke dnu.

.