Článek Viléma Bessera "Zemanovo srpnové ticho..." neslouží ke cti Zemanovi, ale ani autorovi.  Besser má ohledně osoby prezidenta hodně zjednodušené vidění: Cokoliv Zeman provede, špatné jest. Zemanovo vazalství k Rusku je již obehranou písní. Pokud je tím myšlena ekonomická diplomacie, tak tutéž provozují také německá kancléřka, britská premiérka a francouzský prezident, a to v mnohem větším měřítku a se značnou dávkou servilnosti. V jejich případě je to prozíravý obchod, v Zemanově vazalství. Hůl a pes, to je známé přísloví. Dále Besser zmiňuje Zemanovo hulvátství. Je pravda, že Zeman se někdy vyjadřuje jadrněji, než je zdrávo, ale jak se říká, nikdo není dokonalý. Třeba ani Vilém Besser. I když ten asi namítne, že není hlavou státu. Není, to je pravda. Tak teď jen, aby se pokusil stát dokonalým žurnalistou To bude pro začátek stačit. Jeho článek o Zemanovi tomu však nenasvědčuje. Autor také píše o Zemanově opilství. Jak k tomuto došel? Nemyslím zlovolně šířené fámy, ale přímou zkušenost. Viděl někdy někdo Zemana opilého, jak se to běžně stává Kalouskovi? Zeman si prý také vyřizuje účty s lidmi, kteří mu zkřížili cestu. Jak? Tím, že je nejmenuje do ministerské funkce? Vždyť je to hloupost.

Autor předvedl ukázku, jak se žurnalistická práce dělat nemá. Pokud to bylo jeho cílem, tak uspěl. Ovšem takoví žurnalisté, jakými byli třeba Ferdinand Peroutka (z dávné doby) nebo Jiří Hanák (ze současné doby) by nad tímto nenávistným průjmem vůči Zemanovi hořce zaplakali. Nebo zlomili hůl. O autora.