Krátká slohová práce o Enyi a písničce The Celts. Psáno přesně před rokem na olympiádě v češtině.

Moje nejoblíbenější písnička
Enya - The Celts

Miluji styl hudby nazávaný new age, plný mystérií, harmonie a relaxace, klidu, který v dnešní uspěchané době tolik chybí. Často zavírám oči a nechávám se unášet pryč od starostí všedního dne, někam, kde můžu snít s otevřenýma očima. Snad každou písničku od této zpěvačky mám ráda, protože nikdy nejsou dvě stejné, vždy má píseň své kouzlo a podmanivost.

Svým způsobem je vzpomínkou na národ Keltů, jejich ozvěnou, dávno zapomenutou minulostí, bojem a zbožností zároveň, tajemnou silou prastarých pohanských bohů, životem i smrtí. The Celts mě strhne do časů dávno minulých, do dob slávy a vítězství. Je poselstvím, říká, že nesmíme zapomenout. Píseň sama o sobě je spíše instrumentálního rázu a text, ačkoliv ho není mnoho, je opravdu zajímavý. Enya zpívá v gaelštině, někdy nazývané irské keltštině. Jazyková stránka písně je proto díky znělosti jazyka neobyčejně krásná.

Až někdy The Celts uslyšíte, vzpomeňte si na národ, který má zastupovat. Na lásku a nenávist, na dějiny probouzející se v jedné jediné písni.
Hoireann is O, hi-ri, hi-ra...