Čtyřdílný, velice poutavý historický román z doby 1. století n.l., o dobývání Británie Římany.

Poznámka: Koho napadne souvislost s mojí přezdívkou, tak ano, je inspirovaná hlavní postavou této tetralogie, nicméně používala jsem ji ještě předtím, než román v českém překladu vůbec vyšel. Proto je také použit v knize jiný přepis, než který využívám já. 

Dost jsem váhala u skloňování jména Boudica v 2. pádě - bez Boudicy/Boudici. To samé u jména Breaca. Upřesnění uvítám! 

      
všechny čtyři díly 
 

Údaje o knize:

autorka: Manda Scottová
nakladatelství: Mladá fronta
překlad: Petra Nagyová (1. díl), Petra Andělová (2.-4. díl)
roky vydání: 2005, 2008, 2009, 2011

názvy jednotlivých dílů:
   1. díl:   Boudica: Ve znamení orla;   Boudica: Dreaming the Eagle
   2. díl:   Boudica: Ve znamení býka;   Boudica: Dreaming the Bull
   3. díl:   Boudica: Ve znamení psa;   Boudica: Dreaming the Hound
   4. díl:   Boudica: Ve znamení hada;   Boudica: Dreaming the Serpent Spear

Každý díl má kolem 500 stran, jedná se tedy o román velmi rozsáhlý. Krom samotného děje (válka Řím x kmeny) výborně líčí i poměry Neronova Říma a keltské tradice. 

Úvod do děje:

Na území Británie žilo v 1. století našeho letopočtu množství různých kmenů, které se navzájem přátelily, případně nepřátelily - jmenujme třeba Iceny, Ordoviky, Silury a Trinovanty. Právě tato roztříštěnost byla důvodem, proč kmeny nikdy nedokázaly vyhnat Římany ze své vlasti. Ano, proběhlo několik snah o sjednocení, nicméně buďto neúspěšně, anebo příliš pozdě. Za jedním z nich stála i Boudica, náčelnice Icenů.

Zatímco římské legie bojovaly v přesně daných formacích, kmeny vyhledávaly spíše boj zblízka. Bojovníci byli děsiví ve svém válečném malování, bojovali s nadšením a zápalem, neboť jim šlo nejen o majetek, ale i o vlast a budoucnost dětí. Využívali pomoc věštců, nadaných mužů a žen, vyučených ve škole věštců na posvátném ostrově Mona. Ti se dokázali spojit se světem duchů, děsit Římany jejich vlastními stíny a předpovídat vítězství či prohry. Možná proto vydržely kmeny odolávat tak dlouho...

Hlavní postavy:

Breaca, zvaná též Boudica (= Vítězná) - ústřední postava celé knihy, se kterou se setkáváme od jejího útlého dětsví, až do posledních hodiny před smrtí. Breaca je bojovnicí a náčelnicí Icenů; obojí si zaslouží, když už jako dítě při napadení Icenů Ordoviky zabije svého prvního nepřítele. Ačkoliv má vůdčí schopnosti a výborně bojuje, což z ní činí skvělou velitelku, zároveň oplývá i darem věštce, takže umí vnímat hlasy duchů a předků. Díky tomu je uvážlivá, při jednání a sněmech dokáže postupovat diplomaticky; v případě nouze se uchýlit ke lsti. Breaca štěstí a svobodu Keltů staví nad svůj soukromý život, který poněkud zanedbává. Po více než dvaceti letech snažení se jí podaří sjednotit většinu kmenů, nicméně ani to nestačí k vítězství. Je odvážná a rázná, umí poslouchat názory ostatních. Přesto nastanou okamžiky, kdy má problém unést tíhu velení.

Bán, zvaný též Julius Valerius - mladší bratr Boudicy, který je jako dospívající chlapec unesený do římského otroctví. Podaří se mu z něj utéct a ocitne se u římské kavalerie. Paradoxně tedy bojuje na opačné straně bojové linie. Stejně jako je Boudica postrachem legií, jsou Bán a jeho kůň Havran postrachem pro kmeny. Z Bána, nyní Julia Valeria, se stane velmi tvrdý, nemilosrdný a k ostatním lidem chladný muž, s výjimkou Corva, prefekta galské jízdy, jeho milence. Julius svou uzavřeností maskuje vlastní duševní rozpolcenost. Užírají jej zlé sny, nechá se proto zasvětit Mithrovi, bohu římských vojáků. Po čase je ovšem z Říma vyhoštěn a po letech strávených na Hibernii se nejenže usmíří s bohy svého dětství, ale dokonce se navrátí zpět k Icenům. Tam sice není přijat s otevřenou náručí, ale jeho zkušenosti z legií kmenům velmi pomáhají.

Caradoc - syn náčelníka kmene Ordoviků. Je zachráněn jako mladík po ztroskotání lodě u icenských břehů, a ač se Ordovikové s Iceny nemají příliš v lásce, Caradoc několik měsíců vyrůstá po boku Breacy. Caradoc je sebevědomý muž a dobrý bojovník. Po smrti Cunobelina, jeho otce, Icenové s Ordoviky uzavřou mír a Caradoc pomáhá Breace s velením. Vytvoří si velmi úzké pouto a mají spolu dvě děti, syna Cunomara a holčičku Graine. Cunomar se stejně jako otec chce stát bojovníkem, což se mu i podaří (stává se dokonce bojovníkem medvědice), naopak Graine má již od dětství věštecké schopnosti. 

Úvody všech dílů jsou vyprávěny z pohledu Luina mac Calmy, obchodníka a věštce, a v neposlední řadě i otce Bána.

Pokud vás kniha zaujala, budu jen ráda. Jelikož jsem na žádných českých stránkách nenalezla popsání děje jednotlivých dílů (krom přepsání prologu ze zadní strany přebalu knih), rozhodla jsem se do své recenze napsat i podrobnější děj (včetně ukázek z knihy). Pokud tedy máte v plánu knížky číst, tak tuto část s klidem přeskočte. Manda Scottová píše velice poutavě a napínavě, byla by škoda připravit se o kolikrát docela netradiční rozuzlení. Děj je odsazen, aby se lépe odlišil od zbytku textu. Protože u prvních dvou dílů jsou to více než dva roky, co jsem je četla, jsou možné drobné odchylky.
 

1. díl - Ve znamení orla

  Píše se 1. století našeho letopočtu. Breaca se po násilné smrti své matky stává bojovnicí Icenů a budoucí náčelnicí kmene (je jí kolem 10 let). U Icenů panují napjaté vztahy se sousedním kmenem, Ordoviky. Příběhem provází i Breačin nevlastní bratr Bán, který se touží stát bojovníkem, a přítelkyně Airmid, věštkyně. Při vizi, kdy Breaca pozoruje dávný rituál svých předků, získává svůj znak - štít hada s kopím. Tou dobou se přihodí ještě jedna událost, na pobřeží zroskotá obchodní loď, kde je jedním ze zachráněných Caradoc, syn náčelníka Ordoviků. Caradoc a Breaca spolu rádi zápasí a předhánějí se. 
  Na jaře o necelé dva roky později Icenové doprovází Caradoca zpět k Ordovikům. Cestou zpět ale Iceny napadnou Coritani, spojenci Ordoviků. Breačin otec umírá a Bán je chycen jako zajatec. Než se mu podaří utéct, slouží několik měsíců jako otrok Římanům. Později se dostane k římské kavalerii, která se připravuje na válku s galskými kmeny. I Bán bude bojovat - proti své vlastní rodině.
  Roky ubíhají. Breaca je v učení ve škole bojovníků a věštců na Moně, spolu s Airmid (ta je tu jako věštkyně). Breaca se stává hlavní bojovnicí Mony a stejně jako Římané, i ona a její vojsko se připravují na nadcházející válku. Breaca, nyní Boudica - "ta, jež nosí vítězství", ale při první větší bitvě bojovat proti legiím odmítá a volí ústup. Stojí při ní pouze Ardacos, zkušenější přítel a bojovník medvědice, a Caradoc, muž jejího srdce.

ukázka: (Breačino rozhodnutí)
Byla hlavní bojovnicí Mony, byla přeci Boudica, ta, která přináší vítězství, a velela ustoupit. Všude kolem cítila vlnu odporu. Jen Ardacos stál při ní. Znal chyby předků lépe než kdokoliv a více než kdo jiný jí důvěřoval. "Naše bojovnice má pravdu. Bitvu jsme prohráli, válku však nikoliv. Děti musí zůstat naživu a s nimi i dospělí, kteří je naučí, jak naslouchat bohům."

2. díl - Ve znamení býka

  Druhý díl je především životní cestou Bána, Breačina bratra, který se zaprodal římským legiím a bohovi v podobě býka - Mithrovi. Bán, nyní Julius Valerius, je povýšen, a proti Boudice a Caradocovi bojuje o to zuřivěji. Valerius se sám postará, aby byly zlámány meče všem podmaněným kmenům, vykonává trestné nájezdy a vybírá daně. Krátce po narození Graine (dcera Breacy a Caradoca) se mu dokonce podaří zajmout Caradoca, Cunomara (bratr Graine) a jejich doprovod. Všichni jsou převezeni do Říma, kde mají být zabiti, nicméně císař Claudius ze strachu z pomsty věštců členy královské rodiny propouští.
   Julius Valerius je pod přísahou doprovází zpět a stává se z něj vyhnanec; do Říma se již vrátit nemůže, protože Claudius umírá a pro jeho nástupce Nerona je Julius zrádce. Caradoc se rozhoduje, vzhledem ke svým zraněním, zůstat v Galii.  Valerius se vydává na Hibernii, kde se díky slepému chlapci vykoupenému z otroctví nachází po všech těch divokých letech klid.
  Breaca truchlí pro Caradoca, zabíjí Římany, bojuje s minulostí a místo péče o své dvě děti je rozhodnutá válčit s Římem za každou cenu.

ukázka: (boj s věštkyní předků)
"Mysli jen na Caradoca", zašeptala jí starší matka. Breaca s bolestí v hlase vydechla. "Nemůžu." Temnota v ní se zvětšovala. Nenávidět je snazší než milovat. Nenávist tolik nebolí. Nekráčí jí v patách strach a beznaděj. Věštkyně předků kývla a Breaca ji jen částečně proti své vůli následovala tam, kde navždy vládla černá.  

 3. díl - Ve znamení psa

  Breaca je přinucena se ze svých osamělých výprav na Římany navrátit zpět ke svým dcerám (Graine a nevlastní Cygfě), Armid a Cunomarovi. Naoko si bere za muže 'Taga, nového krále Icenů. Pod zdáním klidu a míru se souhlasem rady ovšem připravuje armádu na odplatu Římu. Breaca se s 'Tagem a svými dětmi vydává na oficiální slavnost, kde daruje místodržícímu Británie posvátné kaledonské kopí, které jej později připraví o život. Cunomar ochází ke Kaledoncům, jednomu z kmenů, aby se stal služebníkem medvědice a ctěným bojovníkem. Nero, nový císař, připravuje dobití Mony, centra vědění kmenů. 
  Tou dobou se Bán (či Julius Valerius) usmiřuje s Mithrou a Nemain, a také se svým otcem. Vydává se hledat sám sebe a svou ztracenou duši, kterou nalezne v přízraku psa. Dokonce se navrací zpět k Icenům, kteří jej ale přijímají dost odmítavě.
  Přípravy na válku vrcholí, 'Tagos je zabit, Breaca tajně ková nové čepele mečů. Vzpoura Icenů a jejich spojenců je ovšem prozrazena, nový místrdržící Británie nechá zajmout všechny členy rodiny, zabavit majetek, Breacu a její dcery zbičovat a znásilnit. Od smrti jsou sice zachráněni Bánem, ale přesto přijel pozdě.

ukázka: (myšlenky Cunomar během zajetí Římany)
Celé dětství záviděl sestře její krásu, něžnou tvář, matčinu lásku a místo v srdci Airmid, ale i Sorchinu náklonnost a bezbřehou oddanost Kamena, i její stále rostoucí moc. Přesto všechno si nikdy nepřál její smrt. Ale teď ano. Z celého srdce a toužebně si přál, aby zemřela. Pro její dobro. Ležel na studené podlaze z udusané hlíny, necítil prsty na rukou, do kterých mu kvůli okovům na zápěstích neproudila krev, která se naopak až příliš rychle řinula z jeho hlavy, ramen a zad, a snažně prosil bezejmennou medvědici, jež žila v něm, aby Graineino mlčení znamenalo, že našla útočiště ve smrti. A později o totéž prosil i pro sebe a všechny ostatní.

4. díl - Ve znamení hada

  Závěrečný díl líčí rok 60 n.l., poslední rok boje kmenů za svou svobodu. Breaca a Graine téměř přišly o život při řádění legií, obě se ovšem musejí uzdravit na závěrečnou bitvu. Breačin syn Cunomar a její bratr Bán spolu mezitím vedou soukromou válku o moc a vedení v případě, že se Breaca nestihne vyléčit.
  Kmeny se bouří, vyplení Lugdunumium a Verulemium. Cunomar bojuje za medvědy, Valerius učí Kelty základní výcvik legií. Breaca bojuje sama se sebou - po bičování neudrží meč v ruce, je vnitřně rozervaná. Protože Graine ztratila svůj vnitřní zrak, odjíždí na léčení na Monu, kterou se snaží Římané dobýt - díky síle věštců neúspěšně. Breacu léčí řecký lékař Theofilos, ovšem úspěchů se dočká až poté, co Breaca pochopí proroctví hadí věštkyně.
  Závěrečný boj přichází na konci léta, kdy se proti sobě postaví 50 000 bojovníků kmenů a několik legií, mimo jiné vedených Corvem, Bánovým dávným milencem. Boj, který dlouho neměl vítěze, nakonec nutí kmeny ustoupit, čímž definitivně přicházejí o svoji svobodu. Královská linie ovšem zůstává zachována.

ukázka: (popus Valeria pohledem Cunomara)
V tu chvíli dokázat vidět matčina bratra jako člověka, jehož osud proti jeho vůli zavlekl na rozhraní dvou na smrt znepřátelených světů. Poprvé za celou dobu musel z hloubi duše obdivovat jeho nezlomné odhodlání, s nímž den co den usiloval o smíření se svými nepřáteli. Cunomar najednou viděl, že Valeriova rozpolcenost je klíč k jejich vítězství v jinak předem prohrané bitvě.

Manda Scottová / Manda Scott

Skotská spisovatelka, narozená roku 1962, původním povoláním veterinářka, známá především jako autorka detektivek, do češtiny z větší části nepřeložených (Hen's Teeth, Night Mares, Stronger Than Death, No Good Deed aj.). V roce 1997 získala za knihu Hen's Teeth (Zuby kvočny) cenu Orange Price, v roce 2003 byla nominována s románem No Good Deed na cenu Edgar Award. 

Sága Boudica, psaná v letech 2007-2009, Mandu zavedla do dob Keltů a starého Říma; koukala jsem na anglickou Wikipedii a s tématem Říma napsala ještě několik dalších knih, které u nás zatím nevyšly (The Emperor's Spy, The Coming Of The King, The Eagle Of The Twelfth). Boudica je z větší části popisem skutečných událostí, popsaných římským historikem Tacitem, jen na některých místech se Manda záměrně odchyluje, případně připojuje zcela smyšlené postavy.

Oficiální stránky autorky  v angličtině - link zde -;     
(zdroj obrázku)