Taneční muzikál o životě slavné šansoniérky Edith Piaf.

Navštíveno 9. ledna 2013 v brněnském Mahenově divadle. Autoři jsou Libor Vaculík + Petr Malásek. Představení má být netradičním spojením baletu a muzikálu. Upřímně, netušila jsem, co od podobné kombinace čekat, protože muzikály má v Brně v repertoáru městské divadlo, zatímco Edith byla pod záštitou národního.

Inscenace líčí život "Vrabčáka" od dětství v nevěstinci na předměstí Paříže, první lásku, její jedinou dceru, o kterou velmi brzy přišla, až po vzrůstající pěvecký talent, alkoholovou závislost, dalších x mužů, kteří jí pomohli na výsluní slávy, jednotky SS pod plakáty hákových křížů v Němci okupované Paříži, zpěv a zase zpěv... Příběh končí smrtí Edith, přímo na pódiu, pod zařícími světly šikovně nastylizované eiffelovky. Kulisy se mi líbily moc.

Na scéně se střídaly dvě Edith - Edith tanečnice a Edith zpěvačka, které se nepozorovaně měnily. Pěvěckými výkony jsem byla unešená, značnou část představení jsem nevěřila, že je všechno zpívané naživo, od originálu zkrátka nerozeznatelné... A ta krásná francouzština! Navíc písně i po textové stránce výborně doplňovaly děj. Výborný výkon podal i "Osud", vypravěč Editina příběhu, který občas do muzikálu vstupoval. Před pěveckými výkony smekám. 

Po taneční stránce mě představení tolik nenadchlo, přišlo mi choreograficky trochu mdlé, i když třeba davová scéna při příležitosti konce války byla hodně dobrá. Jinak ale spíš průměrné z mého laického úhlu pohledu.

Celkově tento taneční muzikál hodnotím jako kulturní zážitek příjemně nenáročný, ideální pro ty, co do divadla moc nechodí (kulturně nevzdělanému Bremošovi se moc líbilo a chce jít zase). Na druhou stranu, ač se jedná o téma, co je mému srdci blízké, chyběl mi tam náboj, který by se mi vryl do paměti a nutil mě jít na představení podruhé, i když atmosféru se podařila tvůrcům vykreslit pěkně.

Oficiální odkaz na NdB - link.
Jedna dobrá recenze tady (zdroj fotky výše)

Našla jsem na YouTube pěknou ukázku ze začátku představení: