Ukázka tradičního argentinského způsobu podávání aneb jednou se prostě musím pochlubit :-)

O yerba maté jsem psala asi před rokem a půl (link) a teď bych na svůj starší článek tak nějak plynule navázala. Zmiňovala jsem se, že co se týká přípravy, je maté zcela originální - žádný jiný čaj se totiž ve vydlabané tykvi neservíruje. A jednu krásnou soupravičku mi nadělily holky k narozeninám, děkuju :-)

Ta věc nahoře se nazývá kalabassa (kalabasa, kalebassa, calabaza a tisíc jiných přepisů, někdy se setkávám i s označením "cuia" nebo "gourg"), je to opravdu ručně vydlabaná tykev, resp. lagenárie, pomalovaná a nalakovaná, nahoře bývá většinou s kovovým nebo jiným zakončením. Každá je malý unikát. Dají se sehnat různé velikosti - od maličkatých cestovních akorát do dlaně, přes střední jako mám já až po docela veliké. Bývají jednoduché leštěné jednobarevné nebo různě zdobené, malované či vyřezávané, pokované.

Brčko má název bombilla (bombilha atd.) a na konci je opatřené malým sítkem. Rozšířenější jsou kovové - vydrží věky a bývají moc pěkně zdobené, malá umělecká dílka (pravda, taky jsou poněkud dražší), ale já jsem takovou nechtěla, protože kov vede z čaje teplo, takže se o ně vždycky akorát spálím. Moje bombilla je vyrobená z bambusu, stála mě ani ne stovku, nepálí a po určité době ji ráda vyměním za novou :-)

Maté můžeme mít čisté nebo ochucené - já mám ráda "solida del sol" s citrónovou trávou nebo mátové, samozřejmě z Chajky :-) Co se přípravy týká, prostě odhadem pár lžiček lístků nasypu do kalabasy a zaliju horkou vodou, ale ne úplně vařící, ideálně tak 70-80 stupňů. Maté, stejně jako třeba černý čaj, uvolňuje třísloviny, takže nenechávat delší dobu odstát a vypít hned. Při používání příliš horké vody je čaj silnější a nepříjemně hořký, což je zbytečné (a navíc musíme čekat, než se trochu vychladí), taky se tím ničí prospěšné látky. Když je sypané maté kvalitní, nahoře se po zalití vytvoří jakoby pěna, poprvé mě to dost zaskočilo :-)

 
Teď máte slintat ;-)

I kalebasa musí mít svou přípravu předtím, než se začne používat. Já jsem ji poněkud podcenila, takže se "zajetí" dodělávalo až po prvních pár čajících - a že i přesto chutnaly dobře (návody jsou v odkazech na konci článku). Co se týká umývání, prostě ji jen pořádně vypláchnu teplou vodou, rozhodně žádný jar ani jiný saponát, kalebassa velice rychle chytá nové pachy, takže pokud další měsíc nechcete pít matéčko s jarovou příchutí, nezkoušela bych :-) Pak ji nechávám oschnout, taky by neměla být skladovaná nikde, kde by mohla chytit plíseň (vlhko a chlad). A samozřejmě do ní nepřipravujeme žádný jiný čaj, ani z ní nepijeme nic jiného :-)

A kdo si netroufá na tradiční přípravu, může vyzkoušet La Merced maté pytlíkové, chutná výborně (od sypaného k nerozeznání), mají spoustu příchutí a krásné přebaly (malá nevýhoda - blbě se shání). Jinak moje kalabasa i bombilla byla zakoupená v Chajovně (Auria), trefila jsem se zrovna, když měli po nové dodávce, takže poměrně velký výběr. Cena kalabasy se pohybuje od 250 kč - ty úplně obyčejné až po zhruba dvojnásobek za opravdová veledíla. Hodnotí se v prvé řadě zdobení a zpracování, velikost tu až tak velkou roli nehraje.

Pár užitečných odkazů na závěr:

→ příprava kalabasy na stránkách yerba-mate.cz (o maté je tu opravdu všechno, když jsem web objevila, div jsem neskákala dva metry vysoko radostí, že je někde všechno na jednom místě )
→ Honeybush.cz, české stránky La Merced - informací o matéčku je tu taky hodně