Maturitní rozbor historického románu Židovka z Toleda německého autora Liona Feuchtwangera.

Autor:

- 1884-1958, Německo
- autor německé meziválečné literatury
- byl žid → častá židovská tématika v dílech
- žil v exilu v USA
- autor historických románů a divadelní kritik

Dílo:

- původní název: Die Jüdin von Toledo
- jazyk: němčina
- rok vydání: 1956
- Židovka z Toleda je poslední z jeho románů, napsáno v USA v emigraci
- další dílo: romány Žid Süss, Goya, Židovská válka, Lišky na vinici

Historické souvislosti:

- 1. světová válka: 1914 -1918
- 2. světová válka: 1939 - 1945

 Literárně-historický kontext:

- začátek 20. století (před 1. světovou válkou) - realistický proud x experimentální próza
- realističtí autoři: Hemingway, Galsworthy, Fitzgerald – klasický román
- experimentátoři: destrukce v románové tvorbě; ubývá děje, subjektivní vnímání času a prostoru, absurdní prvky, experimenty s jazykem, nehledá opovědi na otázky doby; příklad autorů:  Franz Kafka (povídka Proměna, romány Proces a Zámek), James Joyce (román Oddyseus – paralela na Oddyseovu pouť, povídky Dubliňané), Virginie Woolfová (román K majáku)

USA: ztracená generace
- pojem G. Steinové; mladí lidé poznamenaní 1.SV; neschopní se vrátit do normálního života; vytěsnění ze společnost
- znaky: nedůvěra a nesouhlas ke společnosti, hrdinové v mezních situacích (odvaha)
- představitelé: Ernest Hemingway (romány Sbohem, armádo a Komu zvoní hrana, novela Stařec a moře), William Faulkner (jižanské ságy – Divoké palmy, Vojákův žold), Francis Scott Fitzgerald (téma džezu a prohibice, román Velký gatsby)

Francie: převládala protiválečná tématika formou románů
- Antoine de Saint Exupéry – filozofická povídka Malý princ
- Romain Rolland - protiválečná milostná novela Petr a Lucie
- Anatole France – satiricko-alegorický román Ostrov tučňáků
- Henri Barbusse – protiválečný román Oheň

zbytek Evropy: také převládala protiválečná tématika formou románů
- Erich Maria Remarque (Německo) – Na západní frontě klid 
- John Galsworthy (Anglie) – Sága rodu Forsytů
- drama: G.B. Shaw (Anglie) - Pygmalion

Meziválečná literatura u nás:

- proudy v poezii: proletářská literatura (Jiří Wolker – sb. Host do domu, Těžká hodina),  poetismus (Vítězslav Nezval – sb. Básně noci), surrealismus (V. Nezval – sb. Praha s prsty deště);  F. Halas (sb. Staré ženy), J. Seifert...
- legionářská literatura: obraz 1. světové války, př) Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (zesměšnění války, lidový humor, optimismus, postava "geniálního blbce")
- demokratický proud: trojka Čapek, Poláček, Bass; kolem Lidových novin
- Karel Čapek – novinář, prozaik; varování před totalitou (dramata R.U.R. a Bílá nemoc; román Války s mloky, Hordubal...); Karel Poláček – tvorba pro děti, satirik (Bylo nás pět), Eduard Bass (Cirkus Humberto)
- dále: venkovská próza, imaginativní próza (Vančura – Rozmarné léto),  levicově orientovaná próza (Marie Majerová – Robinsonka), psychologická próza (Jaroslav Havlíček – Petrolejové lampy), katolicky orientovaná próza...
- německy píšící Franz Kafka – román Proces, povídka Proměna 

Hlavní postavy:

- Ibrahim ze Sevilly/Jehuda Ibn Ezra - potomek židů, jako dítě obrácený na muslimskou víru, přesto v duši věří ve víru předků.  Obchodník, bohatý a úspěšný, velmi mazaný. Velmi učený, ale sobecký muž, dovede si vše propočítat. Král mu poslouchá, ale v duši mu nevěří. Jakožto muslim a žid je ale křesťany brán jako dvojnásobný zrádce, a proto nenáviděný. Věří, že rozkvět je možný jen v míru. Jeho sen je udržet v zemi mír a pomáhat toledské aljamě (místním židům).
- Rachel – 17letá dcera Ibrahima, předzívaná Fermosa, Nádherná. Jemná, vlídná, laskavá, velmi poslušná, inteligentní a vzdělaná. Je zajímavá pro svou muslimskou výchovu a vzezření. Alfonso ji velmi přitahuje.
- Alfonso VIII. – kastilský král, miluje válčení, nežije pro nic jiného. Poslouchá rady Jehudy, ale v duchu zuří, protože mu zabraňují válčit. Je zpupný, tvrdohlavý, nerozumný, přehnaně hrdý. Když si něco usmyslí, musí být po jeho. Chce být opěvován jako modla.
- doňa Leonor – věrná manželka Alfonsa, vážná, chytrá, dobrá politička, miluje svého muže a nenávidí Rachel
- další postavy: Alazar (14letý syn Ibrahima, má obdiv v rytířství, konvertuje ke křesťanství); rod Castrů (nepřátelé Ibn Ezrů); Pedro (mladý vládce Aragonie, zpočátku má obdiv k Alfonsovi, ten se mění v nepřátelství)

Děj:

- Děj se odehrává ve 13. století, tedy v období svatých válek, ve středověkém Španělsku, které je rozdělené na několik samostatných království (jih muslimové, sever křesťané – Kastilie). Do toho se míchají židé – učenci, lékaři, obchodníci. Ibrahim dostává nabídku stát se hlavním správcem daní v křesťasnské Kastilii. Ačkoliv žije celý život v muslimské Seville, přijímá. Je to pro něj možnost vrátit se k víře předků, kterou tajně vyznává, a do které zasvětí i dceru. Uvědomuje si ale, že pokud dojde na další ze svatých válek, budou židé opět ze všeho obviněni. Snaží se proto za každou cenu udržet na poloostrově mír. Ibrahim přijímá nazpět své rodové jméno (Ibn Ezra) a vydobude si i rodové sídlo. Dostane post královského rádce a escrivana. Král osočuje Jehudu, že může za mírovou smlouvu, která mu zakazuje válčit. Jehuda reaguje tím, že pozvedne zemědělství v zemi (zavedení mincoven, manufaktur, pastevectví...).
- Novým aragonským králem (sousedí s Kastilií) se stává Pedro; Alfonso jej korunuje a u toho ho nechá složit lenní přísahu, čímž si Pedra poštve proti sobě. Na slavnosti se Alfonso setkává s Rachel a Alazarem. Alazara vezme do služby, Rachel si sotva všimne. O několik týdnů později si ale usmyslí, že chce s Rachel spát. Jehudovi nezbyde nic jiného, než nenáviděnému králi  dceru vydat. Rachel Alfonso fascinuje. Alfonso ji nastěhuje do muslimské vily Galiany, kde si s ní užívá celé dny (a zapomene na válku). V mezičase se doni Leonor narodí dítě, které brzy umírá. Alfonso to vnímá jako odplatu za hříchy a chce vztah ukončit a vydat se očistit do svaté války. Rachel ovšem také otěhotní a porodí syna (odmítá se ovšem stát křesťanskou, jak tomu chce Alfonso). Leonor je vzteky bez sebe.
- Svatá válka se nedá oddálit, i když se Jehuda snaží. Matce Leonor se podaří vyjednat mírové podmínky s Akvitánií, aby mohli bojovat společně proti muslimům. Jehuda ze strachu schovává syna Rachel neznámo kam. Hrdý Alfonso nedodrží dohodu s Aragonií a na planině Alarcos je poražen. Alfonso je raněn, Alazar umírá. Lid v Toledu se bouří a obviňuje za porážku židy. Pomstychtivá Leonor pověří úkolem veřejného pořádku rod Castrů. Jehuda a Rachel ví, že jsou ohroženi, ale odmítají se přestěhovat do opevnění aljamy, aby neohrozili židy (Rachel navíc slíbila, že na krále počká v Galianě). V Galianě je rozzuřený lid pod velením Castra zabije a Galianu zpustoší.
- Leonor doufá, že si po smrti Rachel získá krále nazpět, ale ten přijíždí zdrcený, změněný a bez zájmu o Leonor. Uvědomuje si, co svou pýchou a rytířskostí způsobil. Je bez milované Rachel i bez syna. Uzavírá mír s muslimy a stará se o rozkvět země, jak jej to Jehuda učil.

Kompozice díla:

- forma: próza, žánr: historický román (román = nejrozsáhlejší z prozaických žánrů, děj je spletitý, postavy se vyvíjejí)
- er-forma, postup vyprávěcí, spisovný jazyk, minimálně obsažená přímá řeč
- psáno chronologicky s restrospektivními prvky
- členění na 3 části, každá je uvozená citátem z kroniky
- inspirace: založeno na skutečném příběhu – středověká romance zaznamenaném kronikářem Alfonsem X., pravnukem Alfonsa z příběhu
- druhou inspirací je biblická kniha Ester (Ester byla židovka, která zachránila svůj lid před záhubou, protože se poddala místnímu králi)
- historické reálie: politická situace na Pyrenejském poloostrově ve 13. století
- další reálie: rozsáhlé znalosti Koránu a Bible
- důležité vědět: Rachel, o které je celá kniha, je vlastně jen politickou loutkou; král se na konci knihy poučí se svých chyb a snaží se chovat lépe
- hlavní myšlenka: nesmyslost války z důvodu náboženství; snaha neagresivním způsobem poukázat na židy v dobrém světle
- autobiografické prvky emigrace, "mletí se" mezi dvěma mlýnskými kameny, nepochopení vybíjení zlosti na nevinných, utajované víry
- adaptace: nejsou
- podobné dílo: Henryk Sienkiewicz – Quo vadis – historický román ze starého Říma s námětem pronásledování prvních křesťanů